Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Germany France United Kingdom

 

 

Na jaře v roce 1990 jsme si postavili srub na Benických skalkách poblíž Uhříněvsi. Zpočátku byl srub postaven jako jednopodlažní (malý a útulný). Zde jsme založili trampskou osadu Minessota, s mohutnou členskou základnou - čtyři členové. Pictus, Unkas, Lahva a Píba . V létě se na tento silný kořen Jižňáckých trampů nabalilo Uhříněveské bahno v podobě - Karlik , Jarda a Kóža. V zimě se ve dveřích srubu objevila naše nejhorší noční můra - Medelák. S přibývajícím počtem kamarádů se zvyšovaly nároky na prostor a pohodlí a proto jsme společnými silami srub zušlechťovali. Pod našima rukama srub vzkvétal do šířky i do výšky. Během dvou let dosáhl srub gigantických rozměrů malé horské chaty...

V pátek večer na Domašínském nádraží Podrobnosti pátečního dne onoho zimního vandru k Domašínu mi nejsou známy. Ze vzpomínek se vynořuje až v sobotních ranních hodinách. Zcela přesně ale umím určit, kdy jsme ke zmiňovanému vandru vyrazili. Jedním z cílů víkendové výpravy byla oslava mých devatenáctých narozenin, tudíž datum vandru mohu s jistotou určit na poslední dny pracovního volna v lednu roku 1996. Účast byla tentokráte poměrně hojná, na sedadlo pantografické soupravy jsem v pátek odpoledne usedal já spolu s Unkasem, Medelákem, Karlikem, Kóžou a Džardou. Lokalitu samozřejmě nebylo třeba upřesňovat, na počátku zmiňovaného roku hrál seník na Kalamajce nedaleko Vlašimi stále prim. Coby oslavenec jsem byl povinován obstarat i dopravit větší množství lihoviny. Svým závazkům jsem zřejmě dostál, neb i v sobotu ráno bylo z čeho vybírat. Mlhavé vzpomínky mi připomíná jen fotografie, pořízená v pátek večer na nádraží v Domašíně. Silný mráz v tamním kraji, o poznání krutější než v hlavním městě, nás zaskočil a bylo nutno oblékn ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 24.11.16  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 44x

Charles Bronson - Tenkrát na západě Železniční zastávka Lhotka Veselka. Stanice pro zajíce, jak se podobným říká ve zlidovělém výrazivu. Vlaky tu zastavovaly u jediného perónu, kterému dominovala stařičká plechová čekárna, kam se mohl náhodný cestující schovat před nepřízní počasí. Četné díry ve střešní krytině i chybějící pláty plechů ve stěnách bočních však ideální ochranu před případným deštěm neposkytovaly. V dnešní době je zastávka na znamení, v dobách minulých tu zastavoval jen málokterý vlak, zpravidla na vyžádání od cestujícího. I nám se stalo, že jsme překvapenému průvodčímu museli vysvětlovat, proč v takové pustině vlastně vystupujeme. Zastávka tam byla vystavěna zřejmě kvůli statku, který se nacházel ve svahu nad ní a který nikdy příliš velké známky lidské aktivity neprojevoval. Kolem se rozprostíraly polnosti, střídané s pásy křovin a dole v údolí zakončené soustavou několika rybníků. Na protilehlém svahu rozlehlého údolí se nacházel lesní masiv, stoupající až na vrchol Kalamajky. Civilizace se od těchto míst ...

Nezařazené  |  Autor Jan Vála 21.11.16  |  Komentáře : 2  |  Přečteno 54x

možná poslední fotka kompletního kostela v Pohoří To jsme jednou na jaře koncem 90. let vyrazili na vandr do Novohradských hor. V té době to byla téměř neprobádaná, opuštěná a liduprázdná krajina, kde se dalo čundrovat celý týden a nepotkat ani živáčka, ani mrtváčka. Žádní tůristé, žádní bikeři, žádní ochranáři přírodnin a podobní prudiči, jen krásná příroda bývalého hraničního pásma.

A jako vždycky, i tentokrát jsme se šli podívat do Pohoří na Šumavě - opuštěné vesnice, která vypadala jako poválečné pohraničí. Jedinou známkou novodobé civilizace byl - většinou prázdný - piket pohraniční policie nad obcí.

Jak jsme se courali přes vesnici, začalo se dost rychle zatahovat a pak přišla taková ta klasická "mírná" šumavská bouřka. Polorozpadlé domy s děravými zbytky střech příliš komfortu nenabízely, takže jsme se zdekovali do opuštěného kostela. Dali jsme gábl a i když k večeru bouřka přešla, parťák začal řešit, že může mít pokračování a kostel je celkem fajn úkryt, takže tady zabivakujeme.
...

Popis akce  |  Autor Honza Britt 10.11.16  |  Komentáře : 3  |  Přečteno 86x

V tomto bunkru jsme obě noci spali Byl nevlídný podzimní den. Od časných ranních hodin pražské ulice smáčel drobný, ale vytrvalý déšť. Lezavý mírný západní vítr zalézal pod oblečení a na obloze jen místní světlejší fleky v jinak jednolitém šedivém mračnu dávaly jen malou naději na zlepšení počasí.Nic, na co by se člověk v páteční dopoledne těšil, notabene když má naplánovaný průzkumný vandr do neznáma. Vykonával jsem tou dobou rutinní pracovní činnost v Dopravním podniku na Bohdalci a občas se zajel podívat na horní odstavnou plochu, ze které bylo vidět západním směrem.Hledal jsem v mracích trhliny, které by znamenaly přerušení souvislého mrholení a s tím související vylepšení vidiny nastávajícího vandru. Bylo ještě před polednem, když mraky na obzoru zesvětlely a krátce na to déšť ustal. Vandr do Orlických hor, na který jsem se chystal spolu s Unkasem a Grepou se začal jevit v lepších barvách. Potřeba dorazit do větší vzdálenosti v rozumných hodinách nás všechny hnala předčasně z práce k domovům. Povedlo se mi plác ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 26.10.16  |  Komentáře : 3  |  Přečteno 1897x

Medelák, Džarda a Pictus v restauraci v Radošovicích Výpravy k Domašínu v letech 1994 - 96 se dají bez nadsázky počítat po desítkách. Psanou formou se mi většinu z nich již pravděpodobně nepodaří zdokumentovat. Jedna z těch lépe zapamatovaných se odehrála v říjnu roku 1994. Pro poměrně přesné datování vandru i jeho průběh hovoří souběh dvou faktorů. Prvním z nich bylo na tehdejší dobu výrazně nadprůměrné fotografické zdokumentování čundru, spojené s Pictusovou vášní pro pořizování snímků. A právě Pictus byl tím druhým faktorem. Za ty roky Domašínských výprav s námi na ona místa vyrazil celkem dvakrát. Poprvé vlastně ještě před započetím série při putování od Domašína ke Šternberku a podruhé na popisovaném vandru. A právě díky jemu byla výprava natolik odlišná. Hlavním důvodem byl fakt, že Pictus byl dospělý a tudíž rozumnější, byl mým tátou před kterým jsme měli respekt a navíc v té době byl trampsky mnohem méně zkaženým, než jsme bývali my. Tato kombinace tedy zavdala mnohem odlišnější průběh vandru, než bývalo na Domašíně zvykem.

Popis akce  |  Autor Jan Vála 14.10.16  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 102x

Unkas, Karlik, Kóža. Chybím já (Láva) a Medelák Není tomu dlouho, co jsem se přehraboval v šuplíkách ve svém pokojíku v bytečku na Jižním Městě, když mi padla do oka neobvyklá krabice, jejíž vzhled jsem si vůbec nevybavoval. Přibližně kolem tří stovek starých kartónových jízdenek bylo jejím obsahem. Možná je ještě pamatujete, takové ty malé obdélníkové lístky z tvrdého papíru, s vyznačenou počáteční a několika možnostmi koncových stanic v rámci kilometrů požadované přepravy. V takové pohyblivé páce je na nádražích označovali vyražením datumovky a průvodčí je procvakávali kleštičkami. Tak takových se v malé krabičce nacházelo hodně a většina z nich mi na první pohled řekla, kdo že byl jejich majitelem. Počáteční stanice Říčany, koncová Hostivař. A zpět. Rázem mi bylo jasné, odkud vítr vane. Na téhle trase se denně pohyboval Karlik cestou do i ze zaměstnání. Po krátkém telefonu jsem se dozvěděl i způsob, jak se ke mě jeho sbírka dostala. Připletla se mezi fotografie, alba a dalších několik věcí, které u sebe měl Džarda. Ty v červnu 20 ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 13.10.16  |  Komentáře : 5  |  Přečteno 114x

Popravdě řečeno, nemám vůbec zdání, kam časově zařadit vandr, který v následujícím článku hodlám útržkovitě popisovat. Vlastně z celého čundru na Domašín se v mojí paměti zachovalo jen pár scének, podpořených několika fotografiemi. Jedna taková situace, spolu s náhledem fotek ale umožňuje alespoň velmi přibližně datovat onen téměř zapomenutý vandr. Dle většího množství zimního oblečení na našich postavách a námrazy na železničním mostě je jasné, že se jedná o zimní, nebo časně jarní vandr. Na jaře roku 1996 jsem maskovanou vestu, šitou rukou máminou, již nepoužíval, neb jí nahradila nová, zelená. Tu jsem obdržel coby dárek k narozeninám a ihned jsem jí začal používat. Konec ledna je tedy nejzazší termín, který by připadal v úvahu, leč ve zmíněném měsíci leželo v okolí Domašína poměrně větší množství sněhu. Ten na fotkách z našeho vandru vidět není. Prostor se nám tedy zužuje na pátrání do roku 1995 a buď na brzké jaro, pozdní podzim a nebo zimu. Dobrou nápovědou je Džarda, respektive j ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 11.10.16  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 100x

Zhruba v polovině minulého týdne mě z dosavadních víkendových plánů vytrhl telefon od Grepy. Jelikož se v poslední době živí volantem vnitrostátní nákladní dopravy, volného času nemívá příliš nazbyt. Přišel s prozatím nejistou nabídkou vandru. Pokud jeho chlebodárce nezařídí přepravy jinak, než jak mu zatím napovídal pracovní plán, měl by mít celý víkend volno. Přestože vyhlídka měnění mých plánů byla vůči vandru malá, zkusmo jsem kontaktoval Medeláka s návrhem, aby v případě úspěchu vandru svou mírně otylou postavu posadil v pátek na vlak a vyrazil spolu s námi vstříc Berounsku. Leč se změnou životního stylu Medelák sám sobě naordinoval lázeňský pobyt s plnou penzí i všestrannou péčí, a jak to v poslední době bývá, přihodil k tomu ten nejdražší apartmán v okolí, ze kterého se ke svým procedurám nechá vozit kočárem za koňským spřežením. Bylo jasné, že pokusit se jej zlomit ke spaní pod širákem na tvrdé zemi je předem zamítnutým činem. Vlastně ještě ve čtvrtek ráno jsme nevěděli, jestli ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 13.9.16  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 213x

Berounka po ránu Berounka. Dle mého soukromého názoru jedna z nejhezčích řek v naší zemičce české. Většinovým názorem mezi každým rokem stále více se rozšiřující vodáckou komunitou netekoucí stojatá voda, vhodná k jednomu splutí a naučení se základnímu ovládání lodi, potřebnému ke zdolávání ostatních vodních toků, které na rozdíl od zmíněné vodní cesty tečou. Jak řekl český velikán, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Berounka je řekou romantiků a kochačů. A k té skupině já patřím. Je tomu již osm let, kdy poprvé pádlo v mojí levici rozčeřilo její klidnou hladinu nedaleko Plzně a v tu chvíli, i přes různé peripetie v podobě vykázané větší námahy než očekávané, přirostla mi Berounka k srdci. Je to také znát ve chvílích, kdy otěže plánování dalšího tradičního červnového splouvání vodních toků převezmu já, neboť již třetím rokem vytrvale a neúnavně tlačím ostatní na mou oblíbenou řeku. Dlužno dodat, že kvůli náročnosti každoroční trasy mám o ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 13.9.16  |  Komentáře : 0  |  Přečteno 227x

Džarda na kolejích s vysílačkou Mobilní telefon. Píše se jednadvacáté století a pro značnou část středoevropské populace se život bez tohoto zařízení jeví jako žití bez části vlastní tělesné schránky. Pro jedny je vhodným doplňkem každodenního života, pro jiné nezbytností a pro nemalou část obyvatelstva, převážně mladších generací, se stal závislostí. Tak či onak, stal se běžným doplňkem valné většiny lidí, a integroval se do našich životů možná více, než si připouštíme. V první polovině devadesátých let minulého století podobnou vymožeností samozřejmě nedisponovali. Podobná technologie neexistovala, tedy alespoň ne pro běžné použití. Proto jsme absenci přístroje v kapse, pomocí jehož se kdykoliv spojíme třeba s celým světem, nijak nepociťovali. Sice existovaly pevné telefonní linky, ale ne každý je měl. A tak jsme komunikovali více z očí do očí, domlouvali vandry dlouho dopředu a přípravy nijak zvlášť neorganizovali. Nezřídka se stávalo, že jsme víkendové vandry dohodli již začátkem týdne a v pátek na nádraží očekáv ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 18.7.16  |  Komentáře : 2  |  Přečteno 279x

Medelák ležící v síti a spící Pomalu končí květen roku 2016. Za osm měsíců od tohoto data mi Grepa s jistou dávkou škodolibosti sdělí, že už mám na krku čtyřicítku. O další čtyři měsíce toto číslo přednesu na oplátku já jemu. Výročí, kdy přírodní pochody nám daly po devítiměsíčním dlení v dutině břišní impuls k zření světla světa, si oba od brzkých školních let celkem pravidelně připomínáme. Postupem času se měnil stav při onom narozeninovém přání. Se čtyřměsíčním předstihem jsem se o získání občanského průkazu chlubil já jemu, stejně tak s dovršením zletilosti. Když jsem dosáhl let Kristových, už se chlubil on mě, že onu hodnotu ve svém životopisu dosud psát nemusí. Teď má navrch on, jenže stačí si počkat a narozeninové výročí kamarádovo vyloudí úsměv na skráni mě. Tak se stalo minulý týden, že i on dosáhl devětatřicátého roku života. Přání příjemného prožití narozenin bylo tentokrát doprovázeno v poslední době neobvyklou nabídkou. S nedávnou změnou zaměstnání totiž Grepa získal cenný pracovní bonus v podobě volný ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 23.5.16  |  Komentáře : 4  |  Přečteno 440x

Diskuzní forum

7.12.2016 | Honza

tak aspoň takhle: https: s16.postimg.org htknkvsph ud ... [více]

7.12.2016 | Honza

nějak zloběj ty obrázky :-( ... [více]

7.12.2016 | Honza

Slovenština je kouzelná (i když to místo mne svým názve ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 291901
Přístupů dnes : 69
Max za den : 629
a to : 3.1.2010
Online : 2

Počasí

Počasí dnes a zítra:
Počasí dnes Počasí zítra
Počasí za 2 a 3 dny:
Počasí pozítří Počasí za 3 dny

Reklama

Kupsovy stránky
ontheroads.net tramping
Hustej Wimpy
Pražská čára
Toplink - katalog odkazů
PageRank
Seznam S-Rank


Valid CSS!
Valid XHTML 1.0 Transitional
Seo servis

Kalendář

Dnes je:

Čtvrtek, 8.12.2016

<<12 / 2016>>
PoÚtStČtSoNe
1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031
Žádná plánovaná akce !

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Medelák Bludi Grepa Karlik Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Heslo:

Rubriky

Anketa

Kam jezdíte nejraději ?

Kokořínsko 276
Brdy 139
Šumava 137
Posázaví 129
Jizerské hory 112
Český ráj 113
Jinam 143
Česká Kanada 153
Lužické hory 113
České Švýcarsko 159

Hlasů: 1477

Více anket

POI, body zájmu

Poslední vložené :
Čertovy hlavy
Hotel Voznice
Společenský dům
Odpočivadlo u jezírka
Malý Chlumec

Zpěvník


Odběr novinek


Email:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ : 198552144

Copyright © 2001–2016 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144