10.11.2018 - 06

Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Germany France United Kingdom

Operace Hamburger hill

JasnoJasno JasnoPolojasno (3 dny) (12 km) Před 19.lety a 9.měsíci Březen 1999
Džarda balící věci před bunkrem v Hýskově
Na jaře v roce 1999 jsem spolu s Grepou podnikl několik za sebou jdoucích výprav do našeho oblíbeného Hýskova. Vždycky se jednalo vandry spojené s průzkumem zbytků opevnění, vždycky jsme si zahráli na vojáky, prostě pár povedených víkendů. K prvnímu z nich připojil i Džarda a nenechal se ani moc ukecávat na cíl našeho dalšího vandru. Hýskov byl pro ten víkend jasnou volbou. Pro nezasvěcené doplním informaci o tom, že jsme si tam našli bezvadné tábořiště u jednoho zabetonovaného bunkru za kolejemi, v případě nepřízně počasí je možnost zalézt do tunýlku pod tratí. Do těch míst jezdíme rádi dodnes a vždy, když se nemůžeme rozhodnout kam jet, padne většinou volba právě na okolí Berouna. Bez větších příprav jsme si tedy dohodli vandr na polovinu března roku 1999 a na startu celé operace jsme stáli v již zmíněné trojici.

V pátek hned po práci jsme s Grepou vyrazili na naše obvyklé místo srazu se zbytkem party - hospoda U velké Prahy. Měli jsme trochu zpoždění, Džardovi to ale podle plotu na účtence ani moc nevadilo. Dali jsme jeden kousek a protože jsme se nechtěli zdržovat, vyrazili jsme hned na nádraží. Tam proběhla výstavka toho, co kdo má. Moc jídla jsme neměli, zato se nám v báglu pyšnila lahvinka rumu. Vlakem jsme přejeli na Hlavní nádraží, doběhli jsme na poslední chvíli vlak mířící do Berouna a uvelebili se ve zvýšeném patře panťáku. Cestou vlakem jsme uplatnili metodu plného kupé, v minulosti již v praxi úspěšně vyzkoušenou. Jde o to, že se při příjezdu vlaku do další stanice postavíte do oken a dveří tak, že to vypadá že v celém tom zvýšeném poschodí je plno k prasknutí. I tentokrát se nám metoda vyplatila a na Smíhově se cestující tlačili spíše jinam. Podobného výsledku se dá dosáhnout i hraním na opilce (cestující rozhodně nechtějí cestovat ve společnosti evidentně podnapilých lidí), my ale zvolili tu méně drastickou první variantu. Cesta do Berouna proběhla tedy v maximálním pohodlí. V Berouně na nádraží jsme si došli do místního obchůdku a zakoupili tam několik Romadůrů a kus špeku. Romadůry jsme zblajzli hned na nádraží, špek nám měl chvilku zůstat. Vydali jsme se podél kolejí směrem na Beroun - Závodí. Přešli jsme železniční most a došli až skoro k vlakovému nádraží. Cestou jsme se dohodli že využijeme doby čekání na další vlak průzkumem bunkrů v polích nad Berounem. Přešli jsme tedy v Závodí přes koleje a vydali se strmým svahem vzhůru. V současnosti se tudy už projít nedá, výstavba rodinných domků je všudypřítomná. V průběhu stoupáku jsme se pokusili udělat pár akčních fotek, které měly na sebe vzít podobu historických fotografií amíků, stoupajících do svahu při jedné z bitev Vietnamské války. Pracovně jsme je nazvali "stoupání na Hamburger hill", podle jedné bitvy z již zmíněné války. Nahoře na polích jsme okoukli jeden z dochovaných bunkrů a pokochali se krásným výhledem na město. Bylo načase sejít dolů, chytit vlak směrem na Rakovníka a jím dorazit až do Hýskova. Tak jsme také učinili. V Hýskově nám zrušili naší oblíbenou hospodu pod nádražím, my si ale rychle našli jinou, která se záhy stala stejně populární. Restaurace Na staré huti by mohla vyprávět ... Zapadli jsme tam a po zbytek dne jsme měli plán jasný - mlsat tamní pivo. Toho plánu poctivě drželi až do zavíračky. Pak jsme se nějak dopravili na náš kempík před bunkrem a ustlali si před jeho střílnou. Rozdělali jsme si ještě táboráček a při jeho svitu jsme si pochutnali na špeku a rumu. Došlo dřevo a my šli spát.

Ze spacáků nás vytáhlo sluníčko. Vyklubal se ukázkově krásný den. Pohled do našich peněženek nám napověděl, že jsme se včera opravdu činili. Bylo nutné doplnit stavy financí, přičemž Džarda se nabídl, že má ještě něco na účtě a tudíž potřebuje bankomat. Sbalili jsme si tedy fidlátka a vyrazili jsme do Hýskova. Objevili jsme otevřený krám na náměstí, zakoupili jsme tedy pořádnou plachtu špeku a od personálu se dozvěděli o umístění bankomatu. Jeden byl v Berounu u školy. Vydali jsme se tedy na nádraží, počkali chvilku na vlak a přejeli do Závodí. Najít bankomat bylo dílem chvilky. Vyrazili jsme nazpátek, tentokrát pěšky. Po cestě jsme se stavili u jednoho bunkru u řeky a za jeho čelní stěnou jsme si našli místo na krátký odpočinek spojený s dlabancem. Grepa vytáhl maskovací barvy a nás nenapadlo nic jiného, než si zmalovat obličeje jak velikonoční kraslice. Takto "ozdobeni" jsme šli dál. Dorazili jsme k našemu tunýlku, chvíli si dáchli a pak jsme se přesunuli znovu do Hýskova. Další náš plán byl, přejet do Nižbora a prozkoumat pár poničených bunkrů nad městečkem. Měli jsme štěstí, vlak jel akorát. V Nižboru jsme šli ještě kus dál po kolejích a pak jsme zahnuli doprava do prudkého svahu. Ten jsme vyfuněli s jazykem na vestě. Podél linie bývalých bunkrů jsme zamířili na Šňárovou. V lese jsme zahlédli jednu babičku, houbařku. Protože jsme měli maskované obličeje a do oděvů zapíchané větvičky, hned jsme se všichni schovali do křoví v domnění že zůstaneme nepovšimnuti. Babička mířila ale přímo k nám a tak bylo riziko že na nás šlápne a zděsí se. Vylezli jsme tedy z křoví, naneštěstí přímo před ní. Zůstala stát jako solný sloup, oči vytřeštěné. Není divu, když se taková tři individua vynoří najednou z lesa. Uklidnili jsme jí veselým pozdravem a krátkým popovídáním. Nakonec jsme si popřáli šťastnou cestu a šli jsme svým směrem. Přes Šňárovou jsme přešli a zapadli jsme za ní do lesa. Tady Džardu opustilo bunkrologické nadšení a prohlásil že už na další bunkry nejde. Docela se to hodilo, nechali jsme tedy u něho bágly a vydali jsme se dál. Prolezli jsme asi osm bunkrů, když už i nám se zachtělo nějakého studeného piva. Aby taky ne, vždyť odpolední teploty už dosáhly svého maxima. Vrátili jsme se tedy k Džardovi a vydali jsme se směrem na Nižbor. Naše přání chlazeného piva se nám splnilo dříve než jsme čekali, objevili jsme na Šňárové stánek. Dali jsme si každý po jednom lahváči a uvelebili se na kraji lesa vedle stánku. Točené je ale točené a tak jsme se brzy zvedli a mazali jsme dál. Stavili jsme se v Nižboru za mostem v hospodě, dali dvě rychlé a spěchali na vlak. Ten přijel na čas a my se zanedlouho ocitli na prahu hospody Na staré huti v Hýskově. Po zbytek večera jsme byli tam, vytáhli jsme dokonce kytaru a odehráli něco málo písní z našeho repertoáru. Sklidili jsme i úspěch. "Se židlemi" jsme opět zamířili spát na naše tábořiště.

V neděli se už nikdy nepouštíme do žádných větších akcí a nejinak tomu bylo i teď. Vyrazili jsme pěšky do Berouna, kam jsme dorazili za tři čtvrtě hodiny rychlého pochodu. Tenhle víkend jsme měli štěstí na vlak, jel hned za chvíli. Pantograf nás pak dopravil až do Prahy ....
Tady za bunkrem dáme pauzu Stoupání na Hamburger hill Grepa právě vstávající Dopolední svačinka u vody Autoportrét na železničním mostě v Berouně Překvapení pro Grepu i pro Džardu za foťákem
Popis akce  |  Autor: Jan Vála   12.1.2008  |  Přečteno: 2658x  | Mail Printer
7 souřadnic ke stažení.

Ohodnoťte článek jako ve škole: 1  2  3  4  5  
Hlasováno: 8x | Průměrná známka: 1.0

 Komentáře: 0

Diskuzní forum

2.12.2018 | Lahvic

Z důvodu hackerského útoku na moje druhé stránky o opev ... [více]

21.10.2018 | Lahvic

Ještě toho trochu :-D :-D ... [více]

14.10.2018 | Honza

Jo, rakvičky, věneček,... a ještě kozí mlíko se sifónem ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 540138
Přístupů dnes : 137
Max za den : 1713
a to : 26.5.2017
Online : 3

Kalendář

Dnes je:

Středa, 19.12.2018

<<12 / 2018>>
PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31
Žádná plánovaná akce !

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

POI, body zájmu

Poslední vložené :
Restaurace u Bóny
Čertovy hlavy
Hotel Voznice
Společenský dům
Odpočivadlo u jezírka

Zpěvník

Odběr novinek


Email:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ : 198552144

Copyright © 2001–2018 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144