Drsňák song

Unkas

1) AmiV malým městě na severu
Esvítilo pár Amilamp
když se z vlaku vybatolil
Ehrozně drsnej Amitramp.
Měl Fklobouk s liščím ocasem
a Bpo kotníky Fplášť F#
Gse špinavým licousem
G7a z očí Ešlehá Amizášť. E Ami

2) Winchestrovku odjistil
a vykročil jak páv
zjistil že je čistej vzduch
a tak jen rukou máv.
Na nádraží jen pár lidí
každej radši ztich
bylo nás tam sedm ostrých
stejně oděných.

3) Hadí oči zabodli jsme
do houstnoucí tmy
pro tohle město nastávaj
teď dva příšerný dny.
Najednou tmu prolomilo
sedm plamínků
pak se ozval plicní hvízdot
a puk puk s doutníků.

4) My roztáhli se po silnici
ani neštěk pes
a vyrazili na hospodu,
za námi šel děs.
Začali jsme zájem budit
všechno dejchat přestalo,
všechno, co se mělo nudit
teď se strachy posralo.

5) Jen jsme vešli do hospody
najednou ztichl šum
dali jsme si každej colu
a k tomu velkej rum.
Hodili jsme drsnej pohled
kolem lokálu,
hostinskej chtěl zaplatit,
my se zvedli pomalu.

6) Vzal si účet, spočítal
a řekl si padesát,
Unkas mu dal olověnou
sedm pěta šedesát.
Pomalu jsme odcházeli,
jen Unkas ještě řek
"zejtra budem pokračovat"
a každej z nich se lek.

7) Nechali jsme ostrej vítr
nám do plášťů vát
a malý skromný tichý město
začalo se bát.
línou chůzí drsňáků
jsme odcházeli pryč,
"hele Jahny, telefon,
a tak ho radši znič."

8) Ráno jsme zas vyrazili
zády k svítání,
lidi okna zatloukali,
kdo je zachrání?
Charlie, Kóža, Janovák
a oba Válové,
proti nim se postavili
vesnický fízlové.

9) Začla scéna jako z filmu
zvedl se prachu mrak,
pilovanou brokovnici
namířil Medelák.
Sedm hlavní promluvilo
a byl to rachot zlej,
před drogerií tři kliftoni
a každej z nich děravej.

10) Jeden z nich nám vpadnul do zad
měl v levým oku tik,
Jahny byl však rychlejší,
udělal mu z hlavy popelník.
Janovák namířil kolta,
hned zastavil se svět,
fízlovi, co vlezl do auta
rozkvet na krku květ.

11) Sotva jsme je rozprášili
najednou vznikl shon,
odněkud se vynořili
a prej "stůjte, Interpol!"
Unkasova winchestrovka
začla plivat k nim,
bylo jich tam dvanáct drsných
teď jich je o tři míň.

12) Proti nám se postavili,
teď už ale nemaj kliku,
kolem cesty válelo se
dalších deset nebožtíků.
Lidi radši zalejzali
jak slepice na hřad,
my zastrčili bouchačky
a šli na místní úřad.

13) Ve dveřích zašlý budovy
nás čekal nějakej vrátnej,
a tak mu Kóža udělal
do hlavy otvor krásnej.
My vešli jsme do dlouhý chodby
ke dveřím starosty,
zaslechli jsme dole od řeky
že má asi starosti.

14) Stačil říct jen "do prdele"
a zmizel za rohem,
Kóža vyběh, vytasil
a řek ledově sbohem.
Smith and Wesson třikrát štěk
řečí já tě dostanu
a poslal ten starostův mozek
rovnou na stěnu.

15) Medelák vzal jednu sirku
a mrsk jí do kouta
my dívali se na tu rychlost
rudýho kohouta.
Teď odcházíme z černejch trosek,
díváme se po nich,
Koumák odběh do statku
a přived sebou koně.

16) My jedem hlavní ulicí
zas do tábora k nám
sedm jezdců mlčících
jak žhavej uragán.
Jen jak jsme vjeli do lesa
tak Medelák nám řek
"je to tady jako Vietnam,
už se těším na zítřek".

17) Sedm jezdců na koních
a ostrej vítr dýchl,
kdo nás takhle ráno viděl,
hned se přestal smát.
Chtěli jsme si zařádit,
ale už tu není s kým,
tak v tomhle městě necháváme
jen mrtvoly a dým.

18) Přijeli jsme na nádraží
a potom jenom tak
seděli a vyčkávali
až přijede náš vlak.
Ještě jsem se otočil
a zařval "Není zač!"
Za mnou na plakátě sedm ksichtů
a nápis Zatykač.

Píseň sepsal Unkas v roce 1995. Tou dobou jsme si na vandrech hodně hráli na oblíbený western "Tenkrát na západě". Doslova jsme jím na vandrech žili. Po jednom z takových čundrů se inspiroval naším pochodem z Domašína do Nesperské Lhoty a na na to konto sepsal tuhle píseň. Jejím volným pokračováním je píseň Loch song, která následovala vzápětí.

Tisknout