Nedávno se v hlavě Bluďáka zrodil plán na průzkum nedokončených mostů dálničních mostů ležících nad přehradní nádrží Želivka. Nápad to byl zajímavý, vypadal lákavě. Do této oblasti je pro běžného člověka kvůli ochrannému pásmu vodního zdroje zakázán přístup, o to víc je to místo tajemné a samozřejmě více láká. Původní první průzkumná výprava měla proběhnout až v červnu, když ale v naší internetové diskuzi padl tip na nedalekou zrušenou železniční trať, bylo rozhodnuto o návštěvu místa v době co možná nejbližší. Pojali jsme to jako průzkum, se zbytkem osady se tam ještě určitě vrátíme. Teď jsme však díky směnnému provozu měli volno již od pátečního rána, prodloužený víkend jsme tedy nasměrovali sem. Zbytek naší osady páchal dobré skutky v podobě čištění lesa v Prokopském údolí v Praze, dobrých skutků bývá mém životě životě jako šafránu a navíc je nerad páchám, tak jsem se raději rozhodl vlézt někam, kam je zakázaný přístup. To je moje. Vybaveni vším možným na cestu jsme vyjeli ve čtvrteční večer na noční směnu do práce a odtud jsme vyráželi rovnou na Želivku.
Z noční směny jsme v pátek brzy ráno vyrazili pěšky na vršovické nádraží. Povedlo se nám stihnout jeden z prvních vlaků směrem na Benešov což slibovali, že chytneme zaručené první spoj do Trhového Štěpánova. Okolo Senohrab jsme si připadali že jedeme parním vlakem, kolem oken pantografu sršely proudy jisker a nechyběl ani dým. Příčinu jsme zjistili záhy, namrzlé troleje. Když vlak sbíral všemi čtyřmi pantografy proud z trolejí, námraza způsobila že od drátů létaly pořádné blesky. Jiskření ve tmě vypadalo kouzelně. Nabrali jsme díky výstavbě koridoru trochu zpoždění, vlak v Benešově na nás ale čekal a tak jsme hned mohli vyrazit dál. Ve vlaku na
Trhový Štěpánov jsme seděli téměř sami, pohodlně jsme tedy dojeli až na místo určení. Místní průvodčí i strojvedoucí vlaku přesně vytušili kam jdeme a hned nám popsali pár detailů ze zrušené železniční trati do bývalých Dolních Královic. Prý je poměrně časté že po trati chodí trampové, takže i u nás jim došlo kam míříme. Od nádraží jsme vyrazili dále na východ a zhruba půl kilometru jsme šli po kolejích. V areálu místního agropodniku pak trať náhle končila a dále jsme šli po silnici která věrně kopíruje násep bývalé železnice. Zde začalo stoupání, které se nepřerušilo více jak tři kilometry. Obdivovali jsme se vlakům, které tento kopec musely vyjet. Nebylo vidět více jak na sto metrů, mlha byla hustá tak, že by se dala krájet. Takhle jsme dosáhli vrcholu kopce, uhnuli jsme ze silnice nedaleko Sedmpánů a kopírovali těleso trati směrem do lesa. Tady je bývalá železnice velmi dobře čitelná, je využívaná jako lesní cesta. K vidění je dokonce i malý mostek pod náspem. V lese jsme dali svojí první pauzu a vyplnili jí snídaní a kafem s rumem. Mlha klesala a začalo být krásně. Pak nás železnice vyvedla až k silnici u Sedlic, kde jsme odbočili doleva a trať jsme nechali za zády. Určitě si jí ještě někdy dojedeme prohlédnout až do konce, dnes jsme ale chtěli stihnout mosty dálniční. Prošli jsme
Sedlice, vešli do lesa a ocitli se v blízkosti dálnice. To se nám povedlo podejít pod mostem přes Želivku. Mířili jsme dál podél levého břehu přehradní nádrže a děkovali jsme si že jsme výpravu podnikli právě v tomto období. Tamní les totiž není moc udržovaný, v létě to projít bude asi problém. Neomylně vedeni šipkou GPSky jsme se nakonec prodrali až k samotným mostům. První jsme nalezli ten větší, vedoucí do vody a nedokončený. Paráda. Opuštěnost místa dodává mostu tajemnost. Most měl být součástí původní dálnice směrem na východ, stavěné od roku 1939. Práce pokračovaly i po válce a definitivně se zastavily v roce 1950, když byla dálnice vyprojektována kus vedle a mosty tak přestaly mít význam. A v takovém stavu jsou dodnes. Na místě jsme vydrželi zevlovat pomalu hodinu, pak jsme se nadlábli a vydali se hledat druhý z mostů. Nebýt GPSky, asi by jsme ho nenašli. Je zarostlý v lese, vidět ho lze až z bezprostřední blízkosti. Tento most byl stavebně dokončen, ne ale silniční násep, takže vylézt na něj představuje trochu problém. My jsme ale šikovní a nám se to povedlo. Po řádném průzkumu jsme se pak vydali na další cestu, tentokrát naším cílem byla hospoda. Vody v čutorách povážlivě ubývalo, místní nápojové zařízení se stávalo prioritou number one. Vyšli jsme z lesa, přešli kus pole a vyšli na místní silničku, po které jsme zamířili o obci
Hulice. GPSka slibovala ve vesnici dvě hospody. Dorazili jsme k první a vydechli zklamáním, až do pěti odpoledne zavřeno. To bylo za čtyři hodiny ! Spoléhali jsme tedy na druhou nedalekou nálevnu, její otvíračka byla zcela stejná. A žádná další hospoda už nikde v nejbližším okolí nebyla, leda tak ve Zruči. Na malém náměstíčku jsme usedli na chodník a dali menší přestávku. Pak jsme zahlédli za plotem na zahrádce před hospůdkou pohyb, někdo tam vysedával u ohně. Poptáme se jestli by nám nedali přes plot dva lahváče a nenatočili vodu. Jak jsme ale byli příjemně překvapeni, když nás místní usedlík vpustil na zahradu, posadil nás k ohni a natočil nám dvě Géčka. Navíc to ještě ani nebyl majitel hospody, ale jeho švagr. To se dnes už jen tak nevidí, takhle pohostinných lidí je dnes už velmi málo. Chlapík nám ochotně točil jedno pivo za druhým, došlo i na nabídku domácího gulášku který jsme s díky odmítli. Nakonec dorazil i zbytek rodiny, kteří se k nám chovali neméně pohostinně. Takže jsme kus odpoledne strávili na zahradě kde poletovali holubi, slepice, pobíhaly kachny, prasata, koza, psi a kočky a ve společnosti místních perfektních lidí. Přiblížila se pátá večer a my razili dál. Chtěli jsme chytit autobus do Zruče, čekali jsme ale na špatné zastávce a viděli ho projet okolo. Čekalo nás tedy přes 6 kilometrů pochodu po silnici. Medelák navíc začínal mít problém s nohou, strhl si nechtěně puchýře a začal pajdat. Situace se zhoršovala, nakonec si musel nohu obvázat. Pomohla mu i desinfekce v podobě polití rány rumem. Sice chvíli prskal, pak se na nohu ale opět mohl postavit. Došli jsme až k hrázi, pak jsme museli ale sejít dolů do údolí a celou hráz tak podstatně obejít. Nějaký jouda poblázněný televizí Nova a vidící teroristu za každým stromem totiž podle místních lidí nedávno udal Povodí Želivky za to, že slabě chrání svůj vodní zdroj před terorismem. Fakt by se ten dotyčný měl jít léčit !! Místním lidem se tak zavřela pohodlná cesta po koruně hráze a musejí jí pracně obcházet. I my jsme si užili klesání do údolí a následný stoupák. Po silnicích jsme se pak za večerního šera dokodrcali do Zruče nad Sázavou a hodinu si počkali na vlak. U místního vietnamského stánku jsme zakoupili lahváče a sedli na vlak. Dojeli jsme do Vranic, chtěli jsme spát v lese za nádražím. Dalo se ale do vytrvalého deště, nám se nechtělo stavět přístřešek a tak jsme zvolili jednodušší variantu nocování. Uspali jsme si ve staniční budce, uvnitř nezvykle čisté. Utrmácení dlouhou cestou jsme usnuli ihned po zalezení do spacáků.
Probudili jsme se po desáté hodině, poté co projel asi třetí ranní vlak. Celou noc drobně pršelo, lépe to nevypadalo ani teď ráno. Dali jsme snídani, zapili jí třemi šálky s kafem s rumem a před polednem jsme sedli na vlak směrem na Čerčany. Popojeli jsme dvě stanice a vystoupili v Českém Šternberku, odkud jsme se vydali dále po kolejích pěšky. Prošli jsme
Malovidy a mezi jimi a Ivání jsme dali menší pauzu spojenou s konzumací špeku s chlebem a dvěma grogy. Když se však rozpršelo víc, vyrazili jsme zrychleným krokem dál. Dorazili jsme do Rataj nad Sázavou a počkali na další vlak, kterým jsme se svezli jednu stanici do Ledečka a vyhnuli se tak nepříliš lákavé cesty železničním tunelem. V Ledečku jsme zapadli do vyhlášené nádražní restaurace. Vydrželi jsme až do židlí a hospodu opouštěli hospodu jako poslední. Spát jsme šli do nedalekého lesa. Přestože drobně mžilo, přístřešek jsme nestavěli a lehli si pod celty.
Probudili jsme se hodně brzy. Sice už nepršelo, počasí ale nevypadalo nijak přívětivě. Ani jsme se nesnažili ještě na chvíli usnout, seběhli jsme ale na nádraží a počkali na vlak. Vyrazili jsme na cestu domů. Jak už to pravidelně bývá, když jsme dorazili do Prahy, nebe se začalo vyjasňovat …..
Užitečné odkazy :
Dálnice
Místní dráha Vlašim – Dolní Královice
Autobahn 1942 - 2002
Lahvic 15.10.15 - 08:58:09
Juknu na to, dík za tip. Včera, deset minut po deváté hodině večerní, se k chybičkám ve zdrojovém kódu přidal i útok na zdrojové kódy stránek. Povedlo se propašovat tři obrázky s virem trojského koně a modifikovat jeden článek vložením odkazu na zavirované stránky. Takže teď bojuju s tímhle
Naštěstí se mi podařilo se toho zbavit, tedy snad
Jo a zatím ty fotky, co se přikládají ke každému příspěvku v tomhle vláknu mažu.
Honza 14.10.15 - 13:09:04
Pořád mi to vkládá pod příspěvek tu původní nesprávnou fotku. A když posílám příspěvek přimo ze stránky vandru, tak se nevloží, musím jít do diskuze.
Honza 14.10.15 - 13:05:56
Je to vodárenská nádrž, v jejím okolí proto ochranné pásmo, takže i zákaz vstupu.
Byl jsem tam několikrát, ale protože dělám na šichty, tak ve dnech, které jsou pro většinu lidí pracovní, a nepotkal jsem tam vůbec nikoho.
Policie myslím "ze břehu" moc nehlídá, on by to při rozloze nádrže byl i dost problém. Co vím, tak tam občas projedou na člunu s lidma z hráze, ale kontrolují hlavně, jestli někdo nekempuje na břehu, nesype tam bordel, nemeje auta, ... zkrátka hlídají to, co by mohlo ohrozit kvalitu vody. Trampové je nezajímají, protože pro nádrž nepředstavují žádné nebezpečí.
Spíš bys v okolních lesích mohl narazit na hajného, ochranáře, nebo někoho z povodí. Ale nemyslím si, že by to bylo moc pravděpodobné, ten kraj leží dost mimo "rekreační" zóny, takže většinou za celý den nepotkáš ani živáčka, ani mrtváčka. V okolí nádrže se občas poflakujou i houbaři a lidi z okolí, co tam jezdí pro dřevo.
Kámoš tam potkal nějakého "lesáka", ten mu jen řekl, ať tam netáboří a nekoupe se, a že když se jen koukne na mosty a zas zmizí, tak pohoda.
A asi dost záleží i na tom, koho potkáš, viz: aktivní blbec je horší, než třídní nepřítel. 
Lahvic 14.10.15 - 10:06:04
Ajejej, nějakej bug se mi vloudil do zdrojových kódů diskuzního fóra. Tak to abych se do nich zanořil s vervou, neb jsem je psal před sedmi lety. Snad se v nich ještě zorientuju
Fotka byla uložená, ale špatně se uložil její identifikátor. Takže jsem ho přepsal a fotka už sedí. Dík za ní. Do těhle míst jsem se nikdy nedostal.
Což mi připomnělo, že jsem jel po dálnici nedávno kolem a o mostech jsem se bavil s kolegou z práce. Vyprávěl jsem, jak jsme se tam maskovali a dávali majzla, aby nás tam nikdo nenačapal. On tam prý jezdil celkem pravidelně a když ho jednou drapli cajti, tak vyvázl bez problémů. Je tam ještě zakázaný vstup?
Honza 13.10.15 - 21:02:07
A hele - někde je chyba, nevložila se ta moje fotka :-(
Takže tady: http://s16.postimg.org/hl3xh7kgl/DAYd_OTd.jpg
Honza 13.10.15 - 20:58:57
Oni to vlastně nejsou uši, ale monolitická zeď s bočním přesahem přes profil mostu - z druhého břehu je to vidět líp.
Lahvic 13.10.15 - 11:55:14
To je teda pěkná dálka, co měli dosypávat. A nám bylo divný, proč ty uši jsou najednou na konci mostu, když je nikde jinde nepoužili.
Honza 12.10.15 - 22:17:21
Technická poznámka: to, že jsou dálniční mosty nedokončené, je oblíbený omyl. Mosty jako takové byly stavebně kompletně dokončeny, ale před ukončením prací na dálnici už stavaři nestihli "nasypat" násep, po kterém měla vozovka pokračovat od většího mostu na jihovýchod přes nynější jezero. Takže ten větší most nekončí ve vodě, protože by byl nedostavěný, ale protože u něj už nikdo nikdy nenasypal, co mělo být nasypáno.
Ty "uši" na konci mostu (fotka: https://www.minessota.cz/fotografie.php?id=1785) jsou opěrné zdi, které měly násep na styku s mostem stabilizovat.
Kapsa 5.9.08 - 07:39:36
Jasan, Wroclaw, samozrejmě jsem to popletl .... 
Bludi 26.8.08 - 17:31:15
Jasně, správně má být Wroclaw.. Tady je o tom nějaký počtení..LINK
No a nějaký další fotky, no to by bylo super...
exák 23.8.08 - 23:16:33
Z Vídně do Krakova přes Brno ? To by byl pěknej oblouk ! Správně jest Vídeň - Brno - Wroclaw.
Kapsa 22.8.08 - 14:44:28
Zajímavé pozůstatky "Hitlerovy dálnice" jsou taky na Moravě. Měla vést z Vídně přes Brno do Krakova. Zejména těsně před Brnem a pak těsně za Brnem směrem na sever je v krajině opravdu spousta zajímavých pozůstatků. Některé části dálnice se pak používají a uvažuje se o celkové dostavbě (rychlostní komunikace R43). Zkusím se pohrabat v archivu, jestli nenajdu nějaký fotky ....
Jinak pěknej článek.
Lahvic 21.4.08 - 13:39:44
Která svině mi tady hlasovala za pět ??? Jen co budu mít čas, prolustruju ajpiny a viníka najdu. Pak ať se ten dotyčnej těší !!! :-( :-( :-(
Medelák 20.4.08 - 23:51:39
zapoměl si tam pozvednout pečí o zakazníky čd
Lahvic 20.4.08 - 23:44:36
No tak vidíš, kudy teče, tudy léčí

Medelák 20.4.08 - 23:42:34
Jo RUM to je lék noha je zase redy
Lahvic 20.4.08 - 23:18:08
V podobným stavu jsme ho našli už loni při vyzvedávání kešky při geocachingu. To jsou palposty, jak vypadaj samotný kasárna ??? To jsou ty co do nich chodil Unkas.
Medelák 20.4.08 - 22:26:10
brskej návrat sem použil na skouknutí kasína v Miškovicích
- ale je to smutný skoro je zahlazený a rozkradený
Medelák