Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Tehov - Senohraby 2004

Napsal: Jan Vála  
14.7.2026
Jasno Vítr Sníh (3 dny) (13 km) Před 22.lety a 5.měsíci 5. - 7. března 2004
Láva s Jardou nad Tehovem Láva s Jardou nad Tehovem

Počasí v posledních dnech února roku 2004 po delší a nepříliš tuhé zimě konečně začínalo vypadat slibně a dávalo naději na příchod mého nejoblíbenějšího ročního období - předjaří. Na blížící se první březnový víkend jsme s Jardou domluvili čundr, cílený někam blízko do známých míst k Sázavě. Svou účast přislíbil i Grepa a o sobotním dopoledni vzhledem k páteční rodinné oslavě za námi měl na dosud nesmluvené místo dorazit Medelák. Zima se však ještě nehodlala vzdát a na východ od Prahy v posledním únorovém týdnu napadla ještě několika centimetrová vrstva sněhu, která se ještě dva týdny na zemi udržela. Bylo jasné že budeme vyrážet na zimní vandr a cíl pátečního putování o prvním březnovém víkendu jsme stanovili v seníku nad obcí Tehov, který nám v minulosti opakovaně poskytl pohodlné spaní v méně příznivých klimatických podmínkách.

Pátek, třetí hodina odpolední. Získaný čas při útěku k domovu před koncem pracovní směny jsem zúročil v samoobsluze na Jižním Městě zakoupením základních potravin i zásoby rumového destilátu, hodil na sebe maskáče a v doprovodu Grepy, s nímž jsem se setkal na zastávce autobusu, zamířil zmíněným prostředkem hromadné přepravy osob k Uhříněvsi. Naše další kroky směřovaly k oblíbené restauraci Velká Praha, kde už nějakou dobu tlačil do hlavy pivní produkty Jarda. Více než hodinové posezení jsme zakončili pochodem k nádraží a obsazením dveřních prostor pantografické soupravy lidově zvané "Žabotlam" a zanedlouho vystupovali na zastávce ve Světicích. Cesta do oblíbené restaurace Alma byla krátká a my stejně jako několikrát v minulosti zapadli do jejích útrob. Velmi příjemná paní výčepní se nějakou tu hodinku starala aby nám nevyschlo v hrdlech a Grepovi aby zaplnila trávicí trakt i pevným skupenstvím v podobě produktu studené, leč dle jeho slov výtečné kuchyně. Odpolední hodiny se přehouply do večerních a pak se nám začala situace trochu drobit. Grepa obdržel několik textových zpráv od své budoucí manželky, načež po delším hovoru s ní přes mobilní operátory prohlásil, že musí zamířit k domovu. Příslib večerních radovánek byl pro jeho čerstvý vztah větším lákadlem, než spaní někde na seníku a krátce poté se proto opustil prostory restaurace a zamířil zpátky k železniční zastávce. S Jardou jsme osiřeli. Na zmíněného kamaráda brzy padla únava, neboť u Velké Prahy strávil více času než já a na chvíli hodil "umakart". Leč probudit jej o zhruba o hodinu později velký problém nebyl a my se vydali na další cestu po silnici do Tehova. Zmíněnou ves jsme opustili na jejím konci a zamířili svahem při okraji lesa k oblíbenému seníku u cesty na Všestary. Když jsme však vzali za jeho dvířka, zevnitř se ozval neznámý hlas. Dodnes nevím kdo tam tenkrát spal, ale jeho celkem vystrašený hlas oznamující nám že je obsazeno s dovětkem že brzy přijde nocovat na seník i dotyčného bratr dával tušit, že v útrobách seníku tu noc spát nebudeme. Vzhledem k poměrně vysoké vrstvě sněhu v okolí, pozdní hodině i pokročilé "únavě" z návštěvy dvou restauračních zařízení došlo k rozhodnutí, že jiné spaní v okolí hledat nebudeme a ustlali jsme si přímo pod seníkem. Obyvatel seníku nad našimi hlavami celou noc ani nedutal. A jeho brácha nepřišel.

Vstali jsme oproti naším zvyklostem poměrně brzy. Do příjezdu Medeláka do Světic zbývaly ještě dvě hodiny, přesto jsme se u seníku nad Tehovem příliš nezdržovali a s předstihem zamířili do zmíněné vsi, kde jsme na železniční zastávce vyčkali příjezdu vlaku našeho kamaráda. Přistoupili jsme k němu a asi o dvě desítky minut vystupovali v Senohrabech. Zde nebylo po sněhu ani památky, a přestože slunce oproti Světicím zmizelo za mraky, okolní teploty tu byly výrazně vyšší. Mířili jsme do restaurace naproti nádraží, protože byla ale ještě zavřená, "posnídali" jsme u stánku na nádraží po jednom lahvovaném desetistupňovém produktu plzeňského pivovaru. Ve zmíněné hospodě jsme pak poseděli trochu delší dobu, přičemž Medelák z nutnosti napravit škody na vlastním zdraví z rodinné oslavy předchozího večera vyžahl celou skleničku Maggi na stole. Bylo krátce po poledni, když jsme horní cestou podél kolejí zamířili k Baštírně. Na jedné malé lavičce u cesty jsme se usadili na krátký odpočinek i pozdní oběd, přičemž Medelák překvapil vytažením plné sklenice vynikající uzené polívky, byť barvy silně nevábné. Leč chuťovým buňkám lahodila a trávicí trakt po její tepelné úpravě na lihovém vařiči zahřála. Prohýřený předchozí večer spolu s dvojitým pivem v senohrabské restauraci a horkou polévkou vytvořil kombinaci, která Medelákovi nepřála udržet obsah žaludku na svém místě a při následné cestě podél potoka jej nedobrovolně odložil na jehličí. Na Baštírně jsme se krátce zdrželi a naše kroky dále směřovaly podél řeky do Čtyřkol. Zde jsme krátce poseděli v místním pohostinství, stejně jako o několik minut později v dalším ve Lštění. Cíl toho dne jsme stanovili do Čerčan, kde měla proběhnout návštěva oblíbené restaurace Paluba s následným spaním v odstavených vagónech na slepé koleji na konci města, které jsme v minulosti k nocování již využili. Ovšem po návštěvě zmíněné hospody se situace opět začala měnit. Tentokrát jsem byl na vině já. Roztřásla mě zima, a pouhým pohmatem bylo jasné, že moje tělesná teplota se nedrží v optimálním rozpětí, ale naopak stoupá vzhůru. Jako rozumným se jevilo řešení v opuštění vandru a přespání v Medelákově letním bytě ve třetím patře jeho domu v Uhříněvsi. Místo do odstavených vagónů jsme tedy z Paluby zamířili k funkčním a na palubě pantografické soupravy jsme ve večerních hodinách dorazili do Medelákova "Aťasu". U hřejícího radiátoru a s několika doušky rumu už mi bylo líp. Usnul jsem jak mimino, zatímco moji kamarádi ještě dlouho do noci pařili.

Včasné umístění mojí tělesné schránky do tepla nepřineslo žádné následky a po dvou dnech jsem byl zase jak rybička.

Autor: Jan Vála   14.7.2026  |  Přečteno: 364x


Ohodnoťte článek jako ve škole:

Hlasováno: 11x | Průměrná známka: 1.0

Po delší vandrovní odmlce jsme si konečně udělali na jeden březnový víkend čas a mohli proto vyrazit ven. V plánu jsme měli především nejezdit nikam daleko, neboť tou dobou ležela v republice ještě poměrně silná vrstva sněhu. Někam pod převis na Českoplisko se nám moc nechtělo, volba tedy padla na Posázaví. V pátek jsem mohl vyrazit já (Láva) s Džardou, v sobotu ráno za námi přislíbil přijet Medelák. S Džardou jsme tedy v pátek zamířili směrem na Tehovskou Hůru nedaleko Světic. Naše první zastávka byla zároveň místo našeho srazu a nebylo náhodou, že to byla právě hospoda Velká Praha v Uhříněvsi. Když jsem dorazil na místo, Džarda už poctivě tlačil třetí pivo do hlavy a nevypadal, že by se chtěl co nejdřív zvednout a vyrazit ven do zimy. Nebyl jsem samozřejmě proti. Na nádraží jsme tedy vyrazili až za tmy, přejeli vlakem do Světic a zašli ještě na popovickou dvanáctku do občerstvení Alma v horní části zmíněné vesnice. No a jak jinak, zůstali jsme tu téměř "do židlí". Poté jsme se vypravili nahoru na Tehov a kopec nad ním, zvaný Hůra. Mezi novodobou zástavbou jsme prošli do lesa a po chvilce brodění hlubokým sněhem jsme stanuli před naším oblíbeným seníkem. Vzali jsme za kliku a ... Bylo obsazeno. Bezdomovec! Z našeho úmyslu nocování v seníku se nás snažil zapudit větou že tam není sám a že za chvíli dorazí brácha a tudíž bude plno. Docela zbytečná věta, tam kde chrápou bezdomáči přeci nebudeme. Nicméně množství sněhu v okolí nás donutilo si lehnout do alespoň trochu suchého místečka pod seníkem. Kretén nad námi už ani nedutal.

Vstali jsme za prvního ranního světla, sbalili věci a vyrazili zpátky na nádraží ve Světicích. Tam jsme měli kolem desáté sraz s Medelákem. Jak slíbil, tak splnil a dorazil přesně podle plánu. Přisedli jsme k němu na vlak a vyrazili do Senohrab. Tam naše první kroky zamířily do restaurace za nádražím, potřebovali jsme se trochu usušit. Přeci jen pod tím seníkem nebylo zase tak sucho jak jsme doufali. Trochu jsme popili, vyžahli jim skleničku maggi co měli na stole a vypadli na další cestu. Mířili jsme na Baštírnu. Medelák za vesnicí vytáhl překvápko v podobě luxusní uzené polévky, kterou jsme zdlábli na jedno zhltnutí na odpočívadle vedle železniční trati. Medelák ale nějak nezvládl situaci a díky následkům včerejší rodinné oslavy mu pak začalo padat jídlo z obličeje, včetně té perfektní polívky. Došli jsme na Baštírnu, chvíli se tam zdrželi a poté mazali dál. Ve Čtyřkolech jsme se stavili v hospůdce, stejně pak za mostem ve Lštění. To už byl večer, když jsme zamířili do restaurace Paluba v Čerčanech. Měli jsme v plánu dát jedno a jít přespat do nedalekých vagónů odstavených vedle železniční trati, plány se nám ale rychle začaly měnit. Včerejší spaní v nepříliš útulném prostředí si na mě začalo vybírat svojí daň, roztřásla mě zima a bylo jasné, že jsem blízko k horečce. Místo do vagónků jsme tedy vyrazili k domovu, tedy respektive k Medelákovi nahoru do jeho letního sídla. Tam je alespoň topení. Domlaskli jsme zbytek rumu co jsme měli sebou a za chvíli jsem nevěděl o světě.

Ráno mě čekala cesta domů a do postele. Včasné umístění mé tělesné schránky do tepla na mě nezanechalo žádné následky.

Napsáno: 13.5.2008 | Přepsáno: 14.7.2026 | Návštěv: 308 | Hlasů: 10

Komentáře: 0

Diskuzní forum

1.6.2026 | Lahvic
Aby web Minessoty mohl nějakou dobu ještě sedět na česk ... [více]
2.5.2026 | Robert
Ahoj všem. Nezná někdo z těch, kdož jezdili na kempy ko ... [více]
6.4.2026 | tom
Nejlepší hláška roku: "Pane docente, co vy jako poli ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv

Celkově
2104524
Dnes
590
Max za den
3181
dne 26.1.2026
Aktuálně online
5

Kalendář

Dnes je:

Pondělí, 10.8.2026

<<08/2026>>
PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      
Žádná plánovaná akce !

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus Voříšek

Přihlášení

Rubriky

Anketa

Co hrát a poslouchat na vandru
Country
819
Bluegrass
447
Staré české trampské
493
Nové české trampské
469
Punk
453
Disco
454
Dechovku
477
Pop
434
Směs všeho co má melodii
531
Nic-jsem tichošlápek
527

Děkujeme za hlas!
Hlasů: 5109

Více anket »

Databáze míst

Poslední vložené:
Jez Roztoky u Křivoklátu
Hospoda U jezzu
Restaurace Ludmila
Restaurace U Přívozu
Restaurace Višňová-Hájek

Zpěvník

Odběr novinek


Kontakt


lahvic@seznam.cz

2001–2026 T.O.Minessota   Lahvic