Trampsk� osada Minessota

Rok 1996 byl na vandry nejplodn�j��m z cel� na�� vandrovn� �ry. Jezdilo se ven t�m�� ka�d� v�kend. P�esto�e Unkas byl tou dobou na vojn�, nechyb�l t�m�� na ��dn�m �undru. J� m�l volno v�dycky, na v�ech tehdej��ch akc�ch jsem se vyskytoval. St��dav� jsme jezd�vali ve t�ech s Grepou, jindy s D�ardou, sem tam s Medel�kem. �ast�m c�lem na�ich v�prav bylo p�edv�le�n� opevn�n�, hodn� jsme m��ili do H�skova, v �ervenci pak Unkas objevil par�dn� sroubek nedaleko n�dra�� Vranice, v M�s��n�m �dol�. N�kolik vandr� jsme pot� nasm�rovali tam. Jedn�m z nich byl srpnov� v�kendov� v�jezd. Standardn� dvojici t� doby, m� a br�chy (Unkase), doplnil Grepa. Dod�m jen, �e vandr jsme nijak nepl�novali.

Unkas se prost� objevil v p�tek ve dve��ch ve vojensk�m stejnokroji, pra�til s p�taosmovou ta�kou na postel, z jej�ch �trob vyt�hl fla�ku rumu a prohl�sil: "Jedem na vandr, ne?" Na moj� n�mitku �e nem�m prachy, jen pokr�il rameny, na�e� pronesl pam�tnou v�tu: "Tak a� n�s �t�pl�stek vyleje z vlaku, tam zakemp�me!" N�pad se mi l�bil a ihned jsem ho p�ijal. Rychl� telefon Grepovi, ten nev�hal a za chv�li u� zvonil na dve�e. Mezit�m jsme vyt�hli mask��e z pr�dla, neb od posledn�ho vandru nebyl �as je je�t� vyprat. Co se v�ak nestalo ... Vytahoval jsem �upl�k od stolu a lovil p�r drobnost� do kapes. �upl�k jsem v�ak vysunul moc a ten mi i s obsahem skon�il v kl�n�. Do �st se mi hrnuly nad�vky, kdy� jsem v�ak uvid�l u zadn� st�ny modr� pap�r. Litr! Tis�cikoruna! Kde se tam vzal jsme nem�li pon�t�, nikdy n�m ��dn� nechyb�l, ani jsme si z�lo�n� pen�ze do �upl�ku neschov�vali. Prost� tam byl. A hned bylo jak na vlak, tak pit�! Notn� jsme celou z�le�itost oslavili, na tehdej�� dobu to byly docela slu�n� prachy.

A jelo se. P�es Uh��n�ves do �er�an, p�esed�n� v Lede�ku a v�stup ve Vranic�ch. Srub jsme na�li opu�t�n�, kr�sn� uklizen�. Na ohe� nedo�lo, n�jak jsme nebyli �tonc ho rozd�lat. Ne �e by nebylo d�evo, ale chyb�la n�lada n�co podpalovat a alkoholick� opar visel nad na�imi hlavami. Sed�li jsme u ho��c� sv��ky, koukali do jej�ho plam�nku a kecali, a kecali, a kecali ...

Probudilo m� prask�n� d�eva a v�n� ohn��ku. Grepa je�t� oddychoval vedle m�. Vykoukl jsem ze srubu. Unkas se pohyboval okolo pl�polaj�c�ho ohn�, nad n�m se v kotl�ku n�co va�ilo. Posl�ze jsem zjistil, �e houbov� pol�vka. Unkas jen za�el p�r metr� do lesa a p�inesl n�ru� hub. "P�es houby nejni kam �l�pnout", pronesl. To u� se probral i Grepa. Slupli jsme v�var pln� h��bk�, chv�li dali poob�dov� klid a vymysleli pl�n dne�n�ho dne. Natah�me houby a budeme je p�ct, va�it, sma�it a v�elijak tepeln� upravovat. Vyrazili jsme do lesa a b�hem p�l hodinky byla na stole vedle srubu slu�n� hromada. Dal�� v�prava do kopc�, se stejn�m v�sledkem. Jen ty houby z prvn� v�rky n�m zmizely, asi �el n�kdo kolem a nasb�ran� h��bky se jim hodily. No nic, za�li jsme na dal�� a za chv�li jsme m�li hub k aktu�ln�mu pou�it� i k pozd�j��mu su�en� dostatek. Pl�ny n�m v�ak zm�nila pr�v� doraziv�� parti�ka �undr�k�. Bylo jich asi �est. Spole�nost jsme v�tali. Hodili jsme �e�, parti�ka tu cht�la str�vit noc. Pohoda byla a� do doby, kdy jeden z man�k� zabo�il n�� do haldy hub na stole, bez okolk� je za�al d�lit na men�� hrom�dky a nahlas sd�loval zp�sob jejich pou�it�. Ani se n�s neptal a b�hem chvilky na n�s zbyla tak desetina celkov�ho po�tu. To bylo n�co pro Unkase. "Tak to prrr, frajere!", houkl, "�e bys to taky �el nejd��v nasb�rat?" Man�ka zjevn� zasko�il. "Zvedni prdel a p�dluj do lesa, jestli chce� �r�t!" Jedn�m hmatem pak hromadu op�t spojil a hbit� j� p�esunul na celtu. "A dem jinam!" Parti�ka koukala jak zjara. Sebrali jsme v�ci a vypadli. Sedli jsme na vlak a p�es �er�any zam��ili na sen�k u Tehova. Tady jsme na na�em osv�d�en�m t�bo�i�ti uva�ili pol�vku, do kter� jsme nah�zeli hub co se jen dalo. Po zbytek ve�era jsme hodovali, vysed�vali u ohn�, pekli nad n�m h��bky ...

R�no jsme se pak vydali na cestu dom�. Sebou jsme vezli men�� ��st na�eho v�erej��ho �lovku, ta v�t�� skon�ila v na�ich �trob�ch.

Hlasov�no: 3x | Pr�m�rn� zn�mka: 1.0