10.11.2018 - 06

Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Germany France United Kingdom

Výprava na Klondajk (Clondike City)

JasnoPolojasno ProměnlivéProměnlivé ZataženoZataženo DéšťDéšť (3 dny) (22 km) Před 8.lety a 9.měsíci Březen 2010
Brdské cesty
Téma zaniklých vojenských prostorů je hnacím motorem v naší partě především pro Medeláka. Neúnavně studuje letecké mapy, nejsou bývalá kasárna nebo prostory, o kterých by nevěděl. Informacemi z této oblasti mě také poměrně často zásobuje, musím doplnit, že mi to není úplně proti srsti, neb vojenská tématika mi také není úplně cizí. Pravdou je, že se zajímám především o armády první republiky a ty, jež se zúčastnily bojů ve druhé světové válce. Pohraničních pevností v Čechách a opevnění v zahraničí mám proto prolezlých poměrně hodně. Prostor Klondajku mě tak ponechával chladným. Věděl jsem kde je, tušil jsem, že se jedná o modernu, tudíž jsem nějak výrazněji netoužil po průzkumu tamní oblasti. Taje, vytvořené okolo tohoto vojenského obra, však uchvátily Bluďáka, jež sem začal směrovat cíle svých budoucích výprav. V dobách nedávných nastudoval o zaniklé raketové základně na Stožci mnoho pramenů a vybaven těmito znalostmi, oslovil s výpravou do těchto míst mě. Neváhal jsem. Proč se nepodívat do míst, o kterých tak poutavě vyprávěl, ve kterých čtvrt roku Medelák konal svou brannou povinnost. Samozřejmě vandrem.

Takže. Cíl?? Klondajk. Kdy?? Víkend.

Sraz byl naplánován jako téměř pravidelně, v páteční odpoledne na nádraží v Uhříněvsi. Potkal jsem se s Bludim ještě na cestě k vlakové stanici, chvilku počkali na spoj a zamířili coby pasažéři pantografické soupravy a zákazníci Českých drah do středu našeho hlavního města. Na Hlavním nádraží jsme přesedli do stejné soupravy, kterážto nás dopravila do Zadní Třebáně. Tady jsme opustili elektrifikované tratě a naftový motor, skrytý pod podlahou produktu Vagónky Studénka řady 810, nás spolu s několika dalšími cestujícími lifroval směrem k Hostomicům.

Železniční zastávka Osov. Toť náš plánovaný dopravní cíl. Odtud jsme vyrazili pěšky. Nejprve polní cestou k Velkému Chlumci. O "zábavu" jsme měli postaráno, neb nás vprostřed pole chytila bouřka. A moc hezká!! Blesky třískaly všude možně, před chvílí ještě temné nebe bylo v plamenech. Dosud však nepršelo. Zrychleným přesunem jsme dorazili do vsi a jali se vyhledat restaurační zařízení, kde rozmary počasí přečkáme. Nějaká drobnější špeluňka se dle slov jednoho místního mladíka na okraji obce nacházela, my jí však úspěšně přešli. A nenalezli. Nicméně štěstí v neštěstí. Proti nám, z jednoho z posledních domů ve vesnici, vykráčel chlapík a hned nás oslovil. "Kucí, jestli hledáte hospodu, tak tady to stojí za houby. Pojďte se mnou, za pět minut jede autobus, ten vás hodí do Chlumce malýho. Já tam jedu taky." Nabídku, jež byla očividně pro nás vysoce příznivá, jsme bez váhání přijali. Zapadli jsme na zastávku, právě ve chvíli, kdy začal pořádný slejvák. Jak říkal onen neznámý chlapík, autobus se o pět minut později skutečně přihnal a my tak měli zajištěnou pohodlnou cestu do míst, jež byly na naší cestě dalším cílem. To přišlo vhod. V Malém Chlumci byla hospoda skutečně skvělá. Po vydatné večeři složené z pečené sekané a feferonkového salátu jsme ještě notnou chvíli setrvali u několika sklenic piv a vyčkávali, dokud se počasí neuklidní. Uklidnilo se. Na rozdíl od Prahy, kde údajně pršelo celou noc. Tady jen foukal vítr, i když dost ostrý. Z vesnice jsme vykročili do svahu a temnoty lesa. Tiše, jak bývá naším zvykem. Teď možná k naší smůle.

Právě jsme si dávali chvilkovou pauzu, odpočívajíce po námaze, vynaložené stoupáním po lesní cestě. Zapraskalo křoví a těsně za našimi zády vběhnul na cestu temný stín.

"Chrocht!"

Prase. Divoký. Zůstali jsme jak zdřevěnělí, když si to metráková hora masa prohnala kolem nás. A zmizela v mlází, na druhé straně cesty.

Chvíli jsme stáli a čekali, zdali se neobjeví jeho kamarádi a poté se vydali raději pryč ze zvířecí stezky. Prošli jsme kolem hájovny a stoupali směrem ke Stožci. V noci se lépe chodí, kopec jsme udolali a zmákli i vzdálenost. Na odpočívadle poblíž zmíněné kóty jsme chvíli poseděli a vydali se hledat místečko na spaní. Bylo kolem jedné hodiny ráno, když jsme uléhali hned vedle cesty.

Vstávali jsme poměrně brzy, probudili nás kolemjdoucí čundráci. Nemělo smysl setrvávat ve spánkové poloze, čekala nás ještě řada míst, které jsme hodlali navštívit. Zvedli jsme proto kotvy a zamířili do oblasti, kde se nachází Klondajk. Kus před bránou jsme museli uhnout doprava a obydlenou administrativní část vojenského prostoru obejít spodem po turistické značce. V blízkém lese jsme posvačili, krátce rozdělali oheň a na něm pekli maso. Naše další kroky mířily kolem studánky Bílý kámen do polesí, se zvláštním názvem Rochota.

Betonová zeď ohraničující vojenský prostor, se ocitla před našimi zraky. A v ní díra, jíž jsme využili k proniknutí dovnitř. Ocitli jsme se v místech, kam noha civilisty v minulých letech nesměla. A možná ještě ani nesmí, nevím. Každopádně jsme brzy stanuli před skladem raket. Veliký temný hangár dával tušit, kolik těch "potvůrek", majících za úkol sundávat letadla, zde mělo být uloženo. Kolem autoparku jsme se vydali k nejlákavějšímu cíli - radarové rampy. Když mi Bluďák vyprávěl o nějakých rampách, netušil jsem, o jaké obludy vlastně jde. Jsou tam tři. Dvacet metrů vysoká betonová monstra, velikosti, aby se na nich mohly otáčet nákladní auta. S nájezdem. A víte co?? Úplně jsem zapomněl je vyfotit. Ale na webu jejich fotky jistě najdete. Vystoupali jsme na vrchol jedné z nich a kochali se docela hezkým výhledem na kraj a armádní působiště pod námi. Chvíli jsme poseděli, mrazivý vítr nás ale brzy z plošiny vyhnal a proto jsme vyrazili na průzkum palpostů. Pro nezasvěcené - palebných postavení (odpaliště raket). Jsou tam celkem tři, stačil nám prozkoumat jeden. Literatury a webů s popsáním funkce odpališť je mnoho, jejich popis je tedy nad rámec tohoto článku. Opět jsme dali několika minutový odpočinek, vyhřívajíce se na slunci. Potom jsme vojáky opustili a zamířili do Haloun.

Asi kilometr od zmíněné vesnice jsme dali na chvilku pauzu. Sotva jsme dosedli na klády vedle silnice, přehnalo se před námi ve vzdálenosti několika metrů stádečko asi 6 srnek. Naklusaly na asfaltku, v klidu se rozhlédly a zase mazaly dál. Zvířecím návštěvám však nebyl konec. V jejich stopách se přibližně po minutě přihnal rotvajler. Pořádnej kus černýho psa. Evidentně srnkám běžel ve stopách a ještě evidentněji jí přímo před našimi zraky ztratil. Seděli jsme bez hnutí na kládách a čekali, co bude dál. Uřícený pes s jazykem na zemi a s náběhem na infarkt však chvíli čenichal sotva dvacet metrů od klád, na kterých jsme seděli, a nevšiml si nás. Po chvíli zmizel v lese, ve směru, odkud přiběhl. Srnky měly tentokrát štěstí.

Kdo by očekával, že v Halounech projdeme bez povšimnutí kolem místní restaurace, se zvláštním názvem "U zrzavého paviána", by se mýlil. Vždyť to byl náš cíl tohoto dne.

Zapadli jsme dovnitř, když bylo větrno, ale skoro jasno. Když jsme o nějakou chvíli opět vylezli ven, vítr se nezměnil, naopak zesílil. A přidal se k němu déšť. Vytrvalý a nárazově přecházející ve vydatný slejvák. Ponča nám moc nepomohly, voda šla ze strany. Proto, když jsme dorazili na místo našeho spánku, jsme byli dostatečně promoklí. A jak už to bývá, když jsme se dostatečně zabezpečili na spaní proti dešti, tento ustal. Tak a slovo do pranice, ohledně zabezpečení Rozdělal jsem si stan, Bluďák zalezl pod igelit.

Probudili jsme se do větrného, ale jasného rána. Šoupli jsme čas o hodinu dříve, načež jsme zjistili, že se blíží jedenáctá. Sbalili jsme věci a seběhli dolů k vlaku. Čekání na Elefanta nám nezabralo více jak půl hodiny…

Klondajk byl možná zbytečná raketová základna, zastaralá už v době, kdy se stavěla. Už za války se vědělo, že stabilní opevnění nemá dlouhou životnost. I sama armáda přiznávala, že životnost základny v případě napadení státu by se počítala v řádech minut. Komplex je to pro mnohé zrůdný, betonová monstra podle nich hyzdí okolní kraj. Možná mají pravdu, nebudu to soudit. Ale mně se to líbilo. K výpravě jsem měl od Bludiho poutavý výklad o funkci všech zařízení, čímž monstra v mých očích dostávala svůj význam a nebyla tak jen pouhou "pěstí na oko" v tak krásné krajině, jako jsou Brdy.
Láva na nádraží Bludi na nádraží Po cestě ke Klondajku Betonová strážnice Bludi u studánky Bílý kámen Cestou po Brdech Bludi Sklad raket Cesta na Halouny Jezírko U odpočívadla Kvůli téhle fotce si něco vyslechnu ;-) Budeme šplhat na radarovou rampu Láva v hospodě Bludi v hospodě Sedíme na odpočívadle Cyklostezky v Brdech Naše první ležení Studánka Bílý kámen Před vchodem do vojenského prostoru Autopark Garáže Pohled z rampy Další pohled z rampy Nájezdová rampa Na radarové plošině Bunkr pro rakety Láva odpočívající Koleje pro raketu Na jednom z palpostů
Popis akce  |  Autor: Jan Vála   29.3.2010  |  Přečteno: 2851x  | Mail Printer

Ohodnoťte článek jako ve škole: 1  2  3  4  5  
Hlasováno: 5x | Průměrná známka: 1.0

 Komentáře: 6

Honza   30.6.16 - 16:24:54

Elektrárna tam už je. https://www.google.cz/maps/@49.8464428,14.158979,735m/data=!3m1!1e3?hl=cs

A jestli to takhle půjde dál, tak za pár let tam bude akvapark, wellnes, golfové hřiště a lanovka z Dobříše, aby se lamy do toho děsnýho krpálu nemusely táhnout po svých.

Lahvic   30.6.16 - 00:16:18

A jsou nějaký zprávy o tom, co se tam děje v současnosti? Díra v plotu zazděná, dle slov nejmenovaného kamaráda tam snad prý vzniká solární elektrárna ...

Honza   20.6.16 - 15:00:46

Jo, původní brdská hřebenovka vedla přímo přes území Klondajku. Když vznikla raketová základna, tak tu cestu odklonili na jih. Na turistických mapách je ta změna celkem dobře vidět.

před stavbou Klondajku dnes

Lahvic   30.3.10 - 20:13:26

Fotky doplněny. Medelák mi doporučil zajímavou stránku, kde je toho k vidění mraky. LINK . Mimochodem, byl svolnej k popisu svojí činnosti a dění na Klondajku, v době jeho tamního působení. Takže na mě bude to pak sepsat a plácnout sem

Bludi   29.3.10 - 09:09:12

Ještě jednou jsem si pročítal článek a uvědomil si, že cesta-asfaltka, po které jsme vlezli dovnitř. Ta co vede od poltu, rovnou až do Haloun.Jak tam u plotu byla ta díra. Jak jsi říkal, že tam musel být taky nějakej vjezd...
Tak to byla původní hřebenovka Halouny-Stožec. Oni prostě na tý hřebenovce tu základnu postavili a ani v areálu se ji nesnažili odstranit(to místo, kde jsi nechal bágl a šel sis vylézt na tu strážní věž).
Jsem o tom naprosto přesvědčen, i dle struktury asfaltu, kterrej mi připomíná hodně starý silnice a to, že ta asfaltka, byla už docela dost zarostlá do terénu.
Možná i proto tam byla ta díra, tipoval bych to, že jí sice udělali vojáci, ale né při opouštění Klondajku, ale mnohem dřív, možná asfaltku nejdříve využili pro dopravu nějakého materiálu.
Sice se to trošku tluče s teorií panelové cesty, z druhé strany. Ale odhaduju, že ta uzoučká asfaltka by pro těžkou techniku nestačila, tak na jedné straně nacpali betony...

Cituji z článku: Kdo to znáte na východní straně Klondajku, víte, že původní hřebenovka se v těchto místech stále ještě kryla s malebnou asfaltkou klesající dolů do Haloun. Když jdete právě od Hlaloun, asfaltka najednou prostě zmizí pod betonovou zdí Klondajku a je po ní veta (před ní je tedy ještě překlenuta drátěným plotem, ale po tom už je dnes v těchto místech veta). Není ani nijak rozrušena či překopána, zkrátka jsou přes ní postaveny betonové panely a šlus! Vždycky mě moc zajímalo, jak to asi vypadá na druhé straně. Při současné návštěvě Klondajku jsem se chystal na toto místo podívat a vyfotit si je, ale v ruchu dne jsem na to zapomněl.
Doplněk: Až o dva měsíce později jsem se kolem Klondajku opět potuloval (viz dvě fotografie na samém začátku tohoto článku) a ono místo jsem si prohlédl alespoň pohledem přes zeď zvenčí. No zkrátka nic moc zajímavého - zbytky asfaltu mezi březovým porostem.

Bludi   29.3.10 - 07:30:39

No tak to teda byla rychlost to jsem nečekal.
Popis výbornej, dokonce to vypadá, jako bychom skoro nechlastali
Jen teda, rampy jsme samozřejmě nezapoměli vyfotit, když to byla jedna z věcí, kvůli které jsme tam byli...
Takže tady je link na fotky, nemám v práci čas to prohrabat a vyvěsit to sem, tak je to na tobě.. LINK

Link jsem poslal i emailem, ale seznam, řval cosi o antispamový ochraně, tak si nejsem jistej jestli to projde.

Diskuzní forum

2.12.2018 | Lahvic

Z důvodu hackerského útoku na moje druhé stránky o opev ... [více]

21.10.2018 | Lahvic

Ještě toho trochu :-D :-D ... [více]

14.10.2018 | Honza

Jo, rakvičky, věneček,... a ještě kozí mlíko se sifónem ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 540141
Přístupů dnes : 140
Max za den : 1713
a to : 26.5.2017
Online : 4

Kalendář

Dnes je:

Středa, 19.12.2018

<<12 / 2018>>
PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31
Žádná plánovaná akce !

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

K Cmundě(bramborák) se jako nápoj absolutně nehodí

voda (čistá bez příchuti)Graf 312
minerálkaGraf 146
limonádaGraf 153
pivoGraf 152
kořalkaGraf 145
mlékoGraf 193
asfalt, bo teče moc pomaluGraf 196
kdo je ta cmunda???Graf 128

Hlasů: 1425

Více anket

POI, body zájmu

Poslední vložené :
Restaurace u Bóny
Čertovy hlavy
Hotel Voznice
Společenský dům
Odpočivadlo u jezírka

Zpěvník

Odběr novinek


Email:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ : 198552144

Copyright © 2001–2018 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144