10.11.2018 - 06

Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Germany France United Kingdom

Díl dvacátý druhý - návštěva

Zleva brácha Unkas, já a Jarda (Džarda). Rok 1996.

<<< Předchozí dílDíl dvacátý první - stavba srubu Následující díl >>>Díl dvacátý třetí - Tehovská Hůra

Psal se devátý červen roku 1990. Srub na Benických skalkách ještě voněl novotou, asfaltová lepenková izolace na jeho střeše ještě snad ani nezavadla, všude pořád vonělo čerstvé dřevo, když jsme stáli před nemilým zjištěním, že naše místo je odhaleno. Nikdy jsme si nedělali iluze, že by snad uniklo veškeré pozornosti, Praha je přeci jen blízko, ale doufali jsme, že k tomu dojde později. Teď, dva týdny po dokončení stavby stál na louce pod srubem bagr a v ruce jsme drželi vzkaz od neznámých návštěvníků. Je snadné si tyto dvě skutečnosti propojit. Musím přiznat, že lehko nám nebylo. Seděli jsme u dosud nezapáleného ohně jak zařezaní a zřejmě v každé hlavě, ale především v té mojí, probíhaly myšlenky, co bude dál. Bagr sice v údolí kvůli našemu srubu nestál, ten měl jinou práci, ale vzkaz ve srubu v našich očích značil, že už se o srubu ví a akce k jeho likvidaci může přijít brzy. Tak jsme tam tak seděli, když tu jsme náhle zaslechli kroky nahoře na skále a mezi stromy jsme pozorovali menší postavu, jak míří přímo k nám.

"Ahoooj, já jsem Karel. Já jsem psal ten vzkaz!"

Před námi stál Karlik. Týpek asi mého věku, drobné postavy a nenuceného chování. Úleva v našem táboře byla značná, Karlik byl stejného ražení jako my. Na první pohled nám nesympatický rozhodně nebyl. Dali jsme chvilku řeč, Karlik pak vyrazil nazpátek k Uhříněvsi, se slovy, že přivede ještě ostatní dva autory vzkazu. Neměli jsme na ně dlouho čekat, všichni bydleli v části Uhříněvse zvané Blokanda. Tak za doprovodu Karla dorazil i jeho o čtyři roky starší brácha Jarda a Kóža, věkově srovnatelný Jardovi.

Vlastně nám docela sedla celá partička. Všichni tři přišli v maskáčích, přinesli buřty pro všechny, píchli jsme je na klacky a počali jimi otáčet nad čerstvě zapáleným ohněm. Pokud tempo prozrazování existence srubu v okolí poklesne, za přítomnost takových místních lidí budeme jen rádi. Tempo později nepokleslo a ještě toho dne jsme některé naše názory začali trochu přehodnocovat.

Přiblížil se totiž večer, Karlik zamířil opět k domovu, aby se následně vrátil s dalšími dvěma kamarády. Tak jsme poznali bráchy Nováky. Ti bylo o poznání akčnější než jejich kamarádi a ihned je zaujal dole stojící bagr. Krátce s námi pobyli na srubu a poté se ke stroji vydali na průzkum. Už se snášela tma, když okolní ticho prořízl zvuk nabíhajícího naftového motoru. Diesel burácel údolím, doprovázený krátce klapotem ocelových pásů. Bylo jasné, že Nováci nezůstali pouze u vizuální prohlídky stroje. Spolu s Karlikem a zbytkem kluků z Uhříněvse jsem se šel na ten výjev podívat, brácha s Píbou a tátou zůstali na srubu. Motor mezitím zhasl, když jsem dorazil na místo já, opět Nováci spustili startér a nadšenému publiku předvedli krátký dopředný pohyb stroje. Načež od podobných činností upustili. Vrátil jsem se na srub a nadšeně vyprávěl o dění v údolí.

"Jestli jsme doteď bagristu neupoutali, tak až zjistí, že mu s tím přes noc někdo jezdil, tak si to spojí s námi. Takže jsme ho spíš pěkně nasrali!", zchladil hned moje nadšení Píba.

Měl pravdu. Mohli jsme tím na sebe přitáhnout nežádoucí pozornost. Nebyli jsme v pozici, abychom si mohli negativní reklamu dovolit.

Ten večer jsme na naše nové kamarády už tak přátelsky nepohlíželi. Činnost kolem bagru jim neudělala dobrou reklamu v očích nás Jižňáckých. O chvilku později Uhříněváci vyrazili k domovům a nad Benickým údolím se konečně rozhostilo ticho, doprovázené jen praskáním ohníčku a občasným houknutím sýčka kdesi v okolí. Jelen se v ten večer neozval.

V neděli dopoledne jsme vyrazili k domovu a zamířili s bráchou k Benickým opět o týden později, v sobotní dopoledne. Tentokrát bez plánů na spaní ve srubu. Bagr byl pryč, hlína z výkopu zarovnaná, údolí bylo jako dříve. Všude ticho a klid. Srub jsme nalezli ve stavu, v jakém jsme jej opustili. Karlik a Jardou a Kóžou přišli také, tentokrát bez Nováků. Hned následující víkend se sestava opět neměnila, přibyl jen táta a plán přenocování na místě.

Nějak jsme si na kluky z Uhříněvse začali zvykat, příhoda s bagrem upadala v zapomnění. Kóža musel brzy k domovu, Karel s Jardou ale zůstal dlouho do noci a do Uhříněvse oba vyrazili až nad ránem. Při rozloučení pronesl ještě táta...

"Kluci, nechcete v červenci s námi jet na tejdenní čundr?"

Semínko padlo na úrodnou půdu a hned v neděli nám Karlik přiběhl na srub oznámit tu novinu. "Jedeme!"

Následující víkend jsme zamířili za hranice. Parta kolem naší mámy v práci si zaplatila jednodenní zájezd do Vídně. Aby se naplnila kapacita autobusu, brali se i rodinní příslušníci. Tedy i my s bráchou jsme dostali svoje místečko v autobusu. Cesta zdlouhavá, městské památky nás příliš nebraly, takže celý ten zájezd jsme tak trochu brali jako povinnost. Až do doby, co jsme dostali dva zajímavé dárky. Náš první kazeťák a osobní malý přehrávač, známý jako volkmen. Tím už Vídeň nebyla tak nezajímavá

V pozdních sobotních večerních hodinách jsme dorazili domů a hned ráno jsem volal tátovi, ve snaze se pochlubit dary, co jsme obdrželi.

"Já pro tebe taky něco mám", povídá táta. "Byl jsem na Hůře. Je to tam krásný. Březový háječek, na jeho kraji seník, krásný výhledy, opuštěný místo..."
S kytarou v ruce Karlik (rok 1994) Kóža je ten nahoře. (rok 1994) Náš táta - Pictus (rok 1996) Píba. Školní fotka, rok 1987
Příběhy autora  |  Autor: Jan Vála   13.10.2014  |  Přečteno: 1390x  | Mail Printer

Ohodnoťte článek jako ve škole: 1  2  3  4  5  
Hlasováno: 1x | Průměrná známka: 1.0

 Komentáře: 0

Diskuzní forum

17.1.2019 | Martin

Super. Tomu se v GDPR říká "anonymizace osobních údajů" ... [více]

16.1.2019 | Lahvic

Ahoj, vlastně jsem nikdy ani nepočítal s tím, že bude c ... [více]

16.1.2019 | Will

Trochu jsem překvapen tím tajnůstkařením, které v tomto ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 545429
Přístupů dnes : 155
Max za den : 1713
a to : 26.5.2017
Online : 1

Kalendář

Dnes je:

Pátek, 18.1.2019

<<01 / 2019>>
PoÚtStČtSoNe
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031
Žádná plánovaná akce !

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

Jaký bágl vozíte nejčastěji na vandry?

usárnuGraf 132
teleGraf 60
US "alici"Graf 72
krosnuGraf 72
kletrGraf 67
batoh hadrákGraf 74
jiný civilní báglGraf 82
jiný armádní báglGraf 66
igelitku z TescaGraf 66
jezdím bez bágluGraf 71

Hlasů: 762

Více anket

POI, body zájmu

Poslední vložené :
Restaurace u Bóny
Čertovy hlavy
Hotel Voznice
Společenský dům
Odpočivadlo u jezírka

Zpěvník

Odběr novinek


Email:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ : 198552144

Copyright © 2001–2019 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144