10.11.2018 - 06

Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Germany France United Kingdom

Díl padesátý devátý - OBZANA

Zdroj: www.malovanikresleni.cz

<<< Předchozí dílDíl padesátý osmý - mechanikem Následující díl >>>Díl šedesátý - v chapadlech

Práce. Pro většinu lidí je téměř každodenní nutností, pro šťastnější se stane zábavou nebo koníčkem. Okolo devadesátého sedmého roku minulého století jsem patřil k těm šťastlivcům. Práce automechanika na dílně oprav a seřizování motorů v pražském Dopravním podniku mě vyloženě bavila. Dělal jsem v kolektivu dokonale vyklidněných starších chlapíků a motal jsem se kolem autobusů, které pro mě byly už od raného dětství velkým koníčkem. Dostával jsem slušně zaplaceno a do práce jsem chodil rád. Montérskou rutinu jsme si téměř obden zpříjemňovali kulinářským uměním pana Štíchy, který byl už po dlouhá léta vyhlášeným kuchařem na podnikových dětských táborech a kuchyň měl jako koníčka. Takže pekl bůčky, kachny i kuřata v troubě určené na ohřev ozubených rozvodových kol před lisováním na hřídele, vařil guláše i množství dalších pochutin a dělalo mu evidentně radost, když sklízel každodenní pochvalu a všeobecné uznání. Bylo mi tam prostě dobře, práce mi byla výdělkem, zábavou i koníčkem zároveň.

Ovšem najdou se tací, pro které je práce sprostým slovem a nepřijatelným osobním selháním. Ti lepší z nich prostě řeknou, že na to serou a využívají trhlin v sociálních systémech, ti horší však umí k tomu dokonale kamuflovat a okecávat. Ten úplný spodek pak nezvládne už ani vysávat státní sociální systém, ale ždímá vola jednoho, na kterého se dokonale přimkne, přičemž bravurně kamufluje a okecává.

Asi tušíte, kam s popisovanou klesající příčkou na žebříčku životních hodnot mířím. Pokud jste si za vola dosadili mne a za člena "klubu nejnižších" mojí bejvalku, odhadli jste to správně.

Jmenovala se Zuzana a jak jsem již popisoval minule, bydlela s bráchou i mámou v třígeneračním domě na okraji Hrnčíř. Znal jsem je všechny ze svého útlého dětství, zhruba desítku let nikoho z nich neviděl a potkal je na pohřbu mého bráchy. Její brácha František byl stejná krevní skupina co já, se stejnými koníčky a v podstatě i názory. Když se dozvěděl, že momentálně budujeme muzeum opevnění u města Dubá, okamžitě se k nám přidal a nemalou měrou nám jej pomohl vybudovat. Jenže po několikáté výpravě sebou vzal i ségru. Pár takových výprav a padla mi do oka i ona.

Byla vyučenou zahradnicí. Z obsáhlého vyprávění vyplývalo, že vlastně v deseti kilometrovém okolí Hrnčíř nebylo zahrady, na níž by se plánem i prací nepodílela. Když mi došlo, že v okolí Hrnčíř není zahrady, na které by se podílela byť sebeméně, bylo již pozdě. Vizuálně suplovala roli projektanta zahrad i jejich následného revitalizanta.

Jak prdel na hrnec padne na ní známá hláška z filmu: "Von teda cihlu do ruky nevezme, ale odborník je to na slovo vzatej!"

V době, kdy jsme se poznali, momentálně kvůli studijnímu rozšíření osobních schopností nebrala práci žádnou. Ale to přeci v roli projektanta nemůže být takový problém, jen co rozšíří svoje znalosti, bude dále šířit po okolí svoje zahradnické schopnosti. Problémem bylo, že na studia docházela sporadicky a vždy spíše omylem. Že je nedokončila, bylo samozřejmě vinou učitele.

Bylo mi devatenáct let a nabrnknul jsem si ženskou, která se dosud práce fyzicky nedotkla, ale hubou přetvořila krajinný ráz celého jihovýchodního okraje Prahy. Samozřejmě mi to nedošlo hned. Proto se mohu s odstupem času spolehlivě a bez toho, abych si jakkoliv ukřivdil, označit sebe za vola.

Protože jsem byl mladík motorizovaný, poměrně slušně zajištěný stabilním příjmem nadprůměrně hodnoty a disponoval jsem dědickým obnosem po bratrovi, brzy mi bylo nabídnuto stěhování pod společnou střechu. Aby taky ne, debilové při penězích na stromech nerostou! A chytnout takového na háček dříve, než pozná kvalitu návnady, bylo nezbytností.

Přestože mě Medelák s Grepou vehementně od toho kroku zrazovali, razil jsem si svou. Ve finále se k ohnisku odporu přidala i moje máma. To, že na rozdíl od mých dvou kamarádů, má s rodinkou v Hrnčířích svoje letité zkušenosti, jsem neregistroval a vypadl z domu po poměrně drsné hádce. Zavřel jsem si tak jednostranně pomyslná vrátka k případnému relativně pohodlnému úniku od nastávající reality a v podstatě si to vyžral do hořkého konce.

Prvním takovým stínem, který se začal snášet nad mým působením v Hrnčířích, byl stav, který se rozhostil poté, co jsem oznámil, že moje druhé auto leží v polích za Starou Boleslaví. Na jeho díly si již rodinka nějaký ten týden brousila drápek, za který by se zachytly hned v následujících dnech. Krom Fandy vzbudila Grepova akce rozhořčení, vzápětí dostal červenou kartu a já doporučení, že s ničitelem "rodinného" majetku bych měl rozvázat kamarádství. Docela mě to od nich šokovalo, leč od nejmladších let jsem byl dítětem vzdoru a na podobné aktivity jsem byl zvyklý. Bohužel, tento náznak, datovaný k týdnu před mým stěhováním, ani teď neprolomil mé odhodlání k odchodu do Hrnčíř. Když naše přátelství s Grepou nedokázala zmařit jeho máma, třídní učitelka ani ředitelka, Nechvátalovi byli opravdu slabým kalibrem. Na Grepu jsem nezanevřel a právě on mi podal o rok a půl později pomocnou ruku, která mě z průseru, kamarády mezitím pojmenovaného OBZANA, dostala.

Nakonec vlastně všichni tři, co mě od kroku k vesničce na okraji Prahy na konci dubna roku 1997 zrazovali, mě nějakým způsobem o rok a půl později vrátili zpět na pevnou půdu a slova, která jsem v hádce předtím pronesl a jichž jsem později litoval, jakoby se v éteru rozplynula.

Tak, tolik úvod. Detaily, nad kterými se budete podivovat i nad nimi žasnout, a ze kterých si možná někteří vezmete ponaučení, si nechám na příště ...
Příběhy autora  |  Autor: Jan Vála   14.5.2015  |  Přečteno: 1526x  | Mail Printer

Ohodnoťte článek jako ve škole: 1  2  3  4  5  
Hlasováno: 2x | Průměrná známka: 1.0

 Komentáře: 0

Diskuzní forum

9.5.2019 | Vladislav Otomat

Chybí zde tramp By-šukalík, který by strašně chtěl popr ... [více]

9.5.2019 | Grizlák Jirka Hošek z Berouna

Možná schází tramp hudební. Je většinou členem hudební ... [více]

7.5.2019 | Lahvic

To je pravda, to chybí. Leč oprávněně, neboť by neměl k ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 603666
Přístupů dnes : 13
Max za den : 1713
a to : 26.5.2017
Online : 2

Kalendář

Dnes je:

Pondělí, 20.5.2019

<<05 / 2019>>
PoÚtStČtSoNe
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031

Nejbližší plánovaná akce je:

22.5. - 24.5.2020 - 30.let Minessoty
Zbývá 369 dní.

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

Jak se vám líbí stránky?

Super !Graf 627
Pěkné Graf 295
PrůměrGraf 300
Nic mocGraf 224
HroznéGraf 282

Hlasů: 1732

Více anket

POI, body zájmu

Poslední vložené :
Restaurace u Bóny
Čertovy hlavy
Hotel Voznice
Společenský dům
Odpočivadlo u jezírka

Zpěvník

Odběr novinek


Email:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ : 198552144

Copyright © 2001–2019 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144