10.11.2018 - 06

Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Germany France United Kingdom

Díl šedesátý - v chapadlech

Škoda 120 - ilustrační foto

<<< Předchozí dílDíl padesátý devátý - OBZANA Následující díl >>>Díl šedesátý první - muzeum

Nastával nedělní večer na konci března roku 1998. Ještě před několika hodinami mířily moje kročeje od sroubku Vlčák na Kokořínsku k nepříliš vzdálenému vlakovému nádraží v Blíževedlích, nyní jsem stál uprostřed obývacího pokoje v baráku na periferii Hrnčíř jako solný sloup. Moje krátká víkendová vandrovní nepřítomnost odstartovala první kolo viditelné série, která by se dala nazvat honbou za penězi, s krycím názvem Rekonstrukce domu. Startoval jen ten viditelný článek, plamínek sváru však hořel skrytě již nějakou dobu a teprve teď se dral na povrch.

Moje působení v Hrnčířích nebylo první rok nijak špatné. Vlastně to vypadalo víc než dobře. Z Jižního města jsem opět zamířil do mojí rodné vísky, kde jsem znal každý strom i křoví, kdejakou tůňku v potoce a kde placáky, ležící na dně rybníku a hozené kdysi mnou, se daly počítat po stovkách. Měl jsem tu několik starých známých, naproti našemu rodnému domu bydlel můj táta. I rodinu, kam jsem se přistěhoval, jsem poměrně dobře znal. Máma bejvalky, kterou pro pořádek budu nadále nazývat tchýní, se ke mě chovala vyloženě dobře, takže ten prvotní věčný problém rodinných vztahů s ženskými předky byl vyřešen.

Cenným bonusem byla garáž. Dostal jsem v podstatě neomezenou možnost působení kolem auta i ostatních motorových prostředků. Samozřejmě to nebylo zadarmo. Dostal jsem na starosti rodinný vozový park. Což nebyl žádný med, neboť tchýně se projevila jako totální prase za volantem. Brácha bejvalky Fanda měl svojí starou zrezivělou sto-pětku, se kterou zacházel doslova v rukavičkách. To se ovšem nedalo říci o jeho mámě. Brzy jsem měl pochopit, proč potřeba náhradních dílů z mojí stařičké zelené škodovky, kterou si rozebírali místní za Starou Boleslaví byla tak značná.

Někdy ke konci podzimu mi volá rozzuřená tchýně odpoledne z práce domů. Původ jejího vzteku mi brzy osvětluje. S autem do práce na I.P.Pavlova nedojela. Dle jejích slov již na nájezdu od Šeberova na dálnici D1 směrem do centra náhle vyskočil ukazatel teploty chladící směsi motoru do červených hodnot. Přirozená reakce řidiče bývá v zastavení a kontrole vozidla, v případech technicky neznalých lidí volání servisu nebo odtahu. Tchýně však měla reakci zcela opačnou - šlápla na plyn. Asi po minutě se ukazatel teploty zastavil o zadní doraz.

V poučkách automechanikových zní, že přehřátý motor se brzy zastaví sám, neboť vymezovací vůle již přestanou vlivem extrémních teplot plnit svou funkci, stejně tak přehřátý olej ztratí svou mazací schopnost. Jinými slovy se tedy motor zapeče a přidře. Ne v tomto případě. "Cihla na plynu" dovedla auto až k Nuselskému mostu, kde konečně začalo zpomalovat. Na křižovatce u metra I.P.Pavlova již motor citelně ztratil výkon, přesto jej nekompromisní noha na plynu držela až na počátek ulice Bělehradská, kde se auto již definitivně zastavilo. Tchýni do práce odvezlo. Teď byla řada na mě.

Vyrazil jsem hned, ovšem než od Hrnčíř do centra člověk dojede, nějakou chvilku to trvá. Přesto, při mém příchodu k autu, jsem i všudypřítomném ruchu velkoměsta jsem zaslechl zlověstné praskání kovu z motorového prostoru. Po otevření kapoty jsem uviděl něco, co jsem do té doby nikdy neviděl. Ani nikdy potom.

Celý blok motoru i s hlavou hrál kombinacemi fialové a modré barvy. Některé hliníkové části byly dokonce mírně natavené. Silný zápach spáleniny se linul z celého motorového prostoru. Vysokonapěťové kabely k zapalovacím svíčkám byly uhořelé. Postupně upadávaly a válce tak jeden po druhým přestávaly pracovat. Až upadly poslední dva, teprve poté se motor zastavil.

Už nebylo co zachraňovat. Když jsem po vychladnutí motoru dolil do chladiče vodu, ta vzápětí vytekla výfukem. Motor byl zralý na šrot. A příčina celé situace? Prasklá vodní hadička mezi motorem a topením. Oprava na deset minut ...

Protože tchýně musela být bezpodmínečně mobilní, došlo na motor můj. Nikoliv z mého auta. Jeden jsem si postupně sestrojoval z dílů všude možně sehnaných. Připravoval jsem si ho jako zálohu do budoucna, kdy motor mého auta vlivem opotřebení najetých kilometrech vypoví službu. Teď putoval do tchýnina auta. Tam pracoval po zbytek mojí přítomnosti, vlastně i po ní. Ale zacházení se zbytkem auta bylo podobné, takže jsem měl pořád co dělat.

Netrvalo to dlouho a stal jsem se uličním a brzy na to i čtvrťovým automechanikem. Nějak se rozkřiklo, že mě baví opravovat auta a protože jsem disponoval i týmem poradců v práci v případech, kdy jsem závady identifikovat nemohl, začal jsem mít poměrně solidní kšefty. Zprvu jsem opravoval sousedům, pak i těm vzdálenějším. Za nějakou dobu jsem si vedl i pořadník. Toto vše jsem kombinoval s opravami aut našich, vývojem kokpitu auta mého, generální opravou motorky a o víkendech jsem stíhal i provozovat muzeum opevnění. Moje kšefty přirozeně vyhovovaly i mému nájemci, tedy tchýni. Vlastně nejen jí. Za provoz jsem pouštěl vyšší obnos oproti domluvenému nájmu, takže takový přivýdělek byl podporován. I mojí bejvalce pracovní vytíženost vyhovovala a pečlivě se starala, aby nastřádané finance nerostly do výšin.

Za celou dobu jsem byl totiž jediný, kdo do "rodinného rozpočtu" krmil finance.

Že se práce bejvalka štítila, to jsem popisoval v minulém díle. Disponovala však několika výjimečnými vlastnostmi, kterými tyto neduhy maskovala. Uměla dokonale okecávat. V jedné práci byl šéf totální kretén, což poznala již během druhé hodiny po nástupu. Pod takovým nelze dělat, akorát by mařila čas za špatně placenou práci. Když docházeli kreténi, den po nástupu do práce další již figurovali v případu doktoři, kteří jí nějakou tu neschopenku vždycky napsali.

Občas docházela trpělivost i mě, když jsem dřel jak Bulhar a nejen že jsem utápěl peníze svoje, ale od ní jsem neviděl příspěvek žádný. V takovém případě nastala situace, které v dnešní době využívá mnoho neplatičů, především alimentů. "Něco málo dodat a věřitel se uklidní. A nemůže pak nic". V praxi to znamenalo, že když už jsem začínal do rodinného rozpočtu moc rýpat a přepočítávat ho, našla si v takovém případě práci. Téměř na týden. Obdržené peníze s velkou slávou předložila mému zraku, čímž se moje mínění opět uklidnilo.

Jenže žádný strom neroste do nebe. Poptávka pomalu ale jistě začala převyšovat nabídku. I přes pracovní nasazení začínal rozpočet slábnout. A s ním i moje trpělivost. Mojí do široka rozevřenou dlaň jsem začal přivírat. Na úrodnou půdu padlo i zrnko od chlapů z práce, kteří předvídali, že mě nastolené tempo a s ním spojené výdaje zničí.

To se Zuzaně nelíbilo. Bylo třeba přijít s těžkým kalibrem. Moje ústupové plány překazit, moje úspory i dědictví zaháčkovat.

A tak přišel ten jarní víkend, kdy jsem se vrátil z vandru domů a v garáži nenašel motorku, na které jsem před týdnem dokončil generální opravu. Byla prodaná!

"Si děláš prdel?"
"Nedělám, teď budeme peníze potřebovat!"
"Za kolik?"
"Patnáct set. I s helmou."
"Nevadí ti, že sem do ní narval 22 tisíc? Jenom ta helma stála patnáct stovek!"
"Ale kdybys viděl, jak ten, co jí kupoval, byl nadšenej!"
"Ty vole, dyť jsem do toho narval majlant! Děláš si prdel!"
"Hele, ta motorka byla NAŠE! Je to akorát studna na prachy. Cpal bys do ní zbytečně moc. Už jsem si to zjišťovala před tím, bez papírů ta motorka hodnotu nemá."
"Takže ty si plánovala jí prodat, eště než jsem jí dodělal?"
"Víc za ní prej nikdo nedá. Teď navíc potřebujeme každou korunu. A víš proč? Protože máma nám dá čtvrtku celýho baráku. Celý spodní patro. Můžeme si ho zrekonstruovat!"
Příběhy autora  |  Autor: Jan Vála   22.5.2015  |  Přečteno: 1471x  | Mail Printer

Ohodnoťte článek jako ve škole: 1  2  3  4  5  
Hlasováno: 3x | Průměrná známka: 1.0

 Komentáře: 0

Diskuzní forum

12.3.2019 | Lahvic

Nebude, měl jsem na mysli litrovku :-) Už nepodceňuju n ... [více]

9.3.2019 | Petisan

jen aby jedna láhev nebylo málo ... znáš se :-h ... a i ... [více]

28.2.2019 | Lahvic

Nejen piv :-) Jako zápisné bude láhev rumu, popřípadě j ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 571758
Přístupů dnes : 454
Max za den : 1713
a to : 26.5.2017
Online : 12

Kalendář

Dnes je:

Čtvrtek, 21.3.2019

<<03 / 2019>>
PoÚtStČtSoNe
123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
Žádná plánovaná akce !

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

Kam jezdíte nejraději ?

KokořínskoGraf 369
BrdyGraf 196
ŠumavaGraf 179
PosázavíGraf 183
Jizerské horyGraf 138
Český rájGraf 141
JinamGraf 168
Česká KanadaGraf 184
Lužické horyGraf 145
České ŠvýcarskoGraf 231

Hlasů: 1937

Více anket

POI, body zájmu

Poslední vložené :
Restaurace u Bóny
Čertovy hlavy
Hotel Voznice
Společenský dům
Odpočivadlo u jezírka

Zpěvník

Odběr novinek


Email:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ : 198552144

Copyright © 2001–2019 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144