29.10.2019 - 11

Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Germany France United Kingdom

Díl devadesátý první - kačerem podruhé

Já při geocachingu na Radobýlu

<<< Předchozí dílDíl devadesátý - Fordík Následující díl >>>Díl devadesátý druhý - Džarda

Každý desátý člověk je blbec. Nemusí jím být zpravidla ve všech ohledech vlastního konání. Samozřejmě se najdou tací, jímž blbost sáhla již do kolébky a s postupujícími léty i vývojem dotyčného rozšířila svoje pole působnosti natolik, že majitel se dá označit za pánský úd ve všech směrech jeho jednání. Leč takových bývá ještě menší množství. Hnacím motorem těch občasných pitomců bývá zpravidla soutěživost, předpojatost, i pouhé nepochopení nepsaných pravidel činností, které normální lidé v okolí dodržují jaksi automaticky. Jeden z deseti, to je celkem hezké hodnocení. Se zvyšujícím se počtem lidí v určité oblasti konání přibývá ovšem blbců geometrickou řadou. Na stovku jich je již deset a na tisícovku sto. Asi většina lidí by nalezla příklady, kdy se mezi určitou skupinu lidí vmísí méně přizpůsobivý jedinec a přestože svým konáním budí zpočátku vlnu nevole, nakonec si většina na něj zvykne a jaksi nevědomky začnou mnozí hranice jím zbořené překračovat. Řekl bych, že příliš oborových a činnostních výjimek není.

Vlna náplav na hru geocaching nebyla jiná. Na té veliké vlně jsme se svezli i my. Hra započala celkem nevinně, nedlouho po uvolnění technologie GPS pro civilní účely. Pár nadšenců schovalo po Spojených státech několik krabiček a jejich souřadnice odeslalo na internet. A několik jiných ukryté poklady vyrazilo hledat. V Čechách se hra zavedla celkem brzy, leč relativně dlouho si udržovala punc kolektivní hry. Do řad jejích hráčů se zapojil jen malý počet lidí. Poměrně dobře se znali, ukryté poklady dávaly šanci k setkáním na dosud nepoznaných místech. Takový Groula by mohl vyprávět. Dokonalou pomyslnou nohou na brzdě v masovém rozšíření hry bývala vysoká nákladnost. Navigace GPS stávaly nemalý peníz, který jen málokdo hodlal investovat. Zlevňování přístrojů postupovalo jen velmi pomalu.

A pak přišel "Béda Trávníček"!

Obchodní řetězec s pomyslnou zmíněnou postavou v reklamním bloku začal dávat navigační přístroje ke svým produktům. Samozřejmě šlo o "sračky", které vydržely jen málo použití, leč na souřadnicový cíl člověka relativně spolehlivě navedly. Přirozenou reakcí člověka v takových chvílích bývá přemýšlení nad tím, co tvořit s věcí, kterou dostal darem a její použití je jen velmi omezené. Hra, o které se zatím někdo někde doslechne, je vhodnou aktivitou, která přístroj "zhodnotí".

A tak přišla vlna hledačů pokladů, na níž jsme se ocitli i my, byť bez přispění "Bédy".

Svou první krabičku jsme ze zdi hlásky na Šternberku vydolovali v polovině června. Na další lov krabiček jsme se však dostali až o dva měsíce později. Bludi byl hlavním tahounem, nechyběl jsem v týmu já s Džardou, a naší pětici, jež se začala prezentovat pod osadním nickem, uzavíral Novák s Novákovou. Na konci onoho čtvrtečního odpoledne jsme na naše konto připsali další tři nálezy krabiček. Najezdili jsme kvůli nim mnoho kilometrů, od Nové Vsi nad Vltavou přes Kladno po Beroun. Mnoho kešek, jak se mezi hledači pokladů poschovávané krabičky nazývají, se na tehdejší elektronické mapě nenacházelo. O to byly vzácnější.

Propadli jsme geocachingovému nadšení. Sběr krabiček se stal pravidelnou činností během volných chvil i náplní počínající druhé zlaté vandrovní série. Za dlouhých večerů jsme luštili zadání tzv. mystery keší, u kterých cílové souřadnice ukáží šifry různých obtížností. Často vyřešil zadání jeden, pro výslednou krabičku jsme mazali všichni společně.

Po nějakém čase došlo k rozdělení týmu, neboť Bludi často jezdíval na jiná místa než kam jsme mířili my. I přes další společné výpravy jsme poté logovali každý zvlášť. Aby jsme vybarvili pod nálezy elektronickou mapu Evropy, zajeli jsme si vysbírat pár krabiček do Německa, jednu jsem sebral při zájezdu v Itálii, další státy následovaly postupem času.

Protože Nováci dostali od rodičů pozemek a peníze na stavbu rodinného domu, s Džardou jsme ve výpravách za geocachingem osiřeli. Ani mi to příliš nevadilo. Hra nás bavila, vhodně doplňovala přebytky volného času, kterého se mi po autobusovém útlumu dostávalo víc než bych si přál.

Ukryté poklady v kotlině české přibývaly jak houby po dešti. Geocaching se stával stále populárnější záležitostí. Ve dvou případech jsme k zahlcení mapy republiky přispěli i my.

Protože jsem se nějakou dobu věnoval tématům protektorátního odboje, zkusili jsme dvě krabičky věnovat právě jemu. A tak jsme vyrazili do Nehvizd, kam na konci roku 1941 seskočila výsadková skupina Anthropoid, jejíž dva členové o několik měsíců provedli atentát na Heydricha. Poblíž místa seskoku jsme umístili schránku, vyrobenou z vojenského polního telefonu. Nějakou dobu jsme se potom kochali superlativy v logách ostatních nálezců. Keška se hodně líbila, proto jsme přistoupili k jejímu pokračování.

Drželi jsme se zaběhnutého tématu a druhý poklad jsme naplánovali do oblasti Panenských Břežan, do míst, kde původně oba výsadkáři plánovali hodit bombu na auto říšského protektora. Protože jsme dlouho nenacházeli vhodné místo k ukrytí, přešli jsme k odvážnějšímu řešení. Poklad ukryjeme poblíž zatáčky, kde k atentátu v roce 1942 došlo. Zanedlouho přišel Džarda s dokonalou krabičkou, vytvořenou ze starého zásobníku od samopalu. Hotový skvost! Teď byla řada na mě, vytvořit čtivý listing bylo mojí doménou. Když bylo vše hotovo, zásobník jsme ukryli na vhodné místo a nechali schránku publikovat. První nálezci pěli básně a krabička velmi rychle nasbírala bodíky, které jí posílaly na přední místa v oblíbenosti pražských i středočeských keší.

Do přípravy šla třetí krabička, tentokrát plánovaná na Křivoklátsko. A opět parašutistická. Geocaching byl u nás v období největšího rozmachu, jezdívali jsme vychytávat první nálezy na nových krabičkách, svoje vlastní připravovali ...

Jenže pak přišla polovina června roku 2008 a mnohé změnila událost, které se bodu věnovat v dalších dílech Příběhů autora.
Džarda při geocachingu v Petrovicích
Příběhy autora  |  Autor: Jan Vála   4.1.2016  |  Přečteno: 1620x  | Mail Printer

Ohodnoťte článek jako ve škole: 1  2  3  4  5  
Hlasováno: 4x | Průměrná známka: 1.0

 Komentáře: 0

Diskuzní forum

18.11.2019 | Tony

Jj, s těma Roverkama souhlas, taky mi přijde, že se tam ... [více]

16.11.2019 | Pegos

Tak jsem se tam byl dnes podívat. Navštívil jsem Dvoják ... [více]

10.11.2019 | Pegos

Ještě to v Zz žije i když už né tak jako dříve. Ale na ... [více]


Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 727625
Přístupů dnes : 673
Max za den : 1713
a to : 26.5.2017
Online : 6

Kalendář

Dnes je:

Úterý, 19.11.2019

<<11 / 2019>>
PoÚtStČtSoNe
123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930

Nejbližší plánovaná akce je:

22.5. - 24.5.2020 - 30.let Minessoty
Zbývá 186 dní.

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

Kam na vandr do zahraničí ??

SlovenskoGraf 395
RumunskoGraf 181
Ardenské pohoříGraf 171
NorskoGraf 142
FinskoGraf 130
ŠvédskoGraf 160
Pohoří AlpyGraf 171
SkotskoGraf 144
KanadaGraf 164
JinamGraf 228

Hlasů: 1886

Více anket

Databáze míst

Poslední vložené:
Jez Roztoky u Křivoklátu
Hospoda U jezzu
Restaurace Ludmila
Restaurace U Přívozu
Restaurace Višňová-Hájek

Zpěvník

Odběr novinek


Přihlásit se k odběru
novinek e-mailem:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ: 198552144

Copyright © 2001–2019 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144