Trampská osada Minessota

Po událostech tohoto vandru se mi v paměti dochovaly jen tři menší zlomky. Ty tvoří jedna událost, znalost počasí a známost účastníků tohoto téměř zapomenutého vandru. Vzhledem k nim však lze určit jeho přibližné datování. K víkendovému čundru jsme tehdy vyráželi ve třech, ve složení mě (Láva), Unkase a Grepy. Tato naše trojice putovala čundrem téměř výhradně v roce 1996, kdy ostatní z naší party zaměstnávala vojna, práce a počínající rodina. Jaro i léto toho roku bylo vandrovně plné, leč jsou velmi dobře popsané a náš sychravý vandr prostě není kam nacpat. I nepříliš vlídné počasí odpovídá spíše podzimu, který v roce 1996 býval deštivější. S největší pravděpodobností se náš čundr odehrál v polovině září zmiňovaného roku.

Jediná událost, která se mi po něm dochovala, patří nedělnímu putování. Sestupovali jsme tehdy zarostlým údolím jižně od Pustého zámku na Kokořínsku. Do těchto míst jsme se nikdy předtím, ani nikdy potom nepodívali. Nebylo o co stát, údolí není nijak schůdné, les neudržovaný, s absencí cest. Prodírali jsme se od rozcestníku pod Račí k pastvině pod lesem a následně pak vyšli na silnici, vedoucí od Mělníka na Dubou.

Toť vše.

Co se dělo kolem? Kde jsme spali? Kam jsme dorazili?

To jsou otázky, které již asi zůstanou nezodpovězeny.

Zkusím napsat pravděpodobný scénář vandru. S Unkasem A Grepou jsme vyrazili na Kokořínsko v polovině září roku 1996. Vystoupili jsme z autobusu v Zakšíně a naším cílem byl kempík u Pustého Zámku. V neděli jsme se vydali na zpáteční cestu s tím, že zmiňovaným údolím dojdeme do Bukovce, odkud jezdí autobus na Prahu.