Balada pro Jardu
Autor : Unkas
1) Tak čau už mě tu máte zas jsem Jarda Kovandů
na vyprávění přišel čas a nejde o srandu
a tak bych vám chtěl vyprávět svůj příběh z života
já měl jsem holku jako lusk, však je to dorota.
2) Tenkrát těsně po vojně já roztočil to zle
a všichni žili pokojně však u nás bylo pré
a tak jsem jednou s bráchou svým brejkoval na dýze
a zlámanej jak vzduchovka když přišla kolize.
Ref: Jó, drogy, chlast a cigára jsou dětský nemoci
mě zasáh šípem amorek, není mi pomoci
tak napište mi nekrolog a postavte mi kříž
já radši bych se neviděl a klesám čím dál níž.
3) Ona smála se jak chladnej kov to věř mi příteli
však stačilo pár sladkejch slov a byla v posteli
pak začly pro nás krásný dny, já lítal v oblacích
a to jsem ještě nechápal jak studenej ten smích.
Ref: Jó, drogy, chlast a cigára .....
4) Pak začly kina, zábavy, dýzy a cirkusy
a tak jako my nepíchaj snad ani kaktusy
já běhal různě po světě a domů chodil spát
a všude jenom s ní jsem byl a chtěli jsme se brát.
Ref: Jó, drogy, chlast a cigára .....
5) Měla vlasy krásně zvlněný a oči jako len
a já byl jak lev v salónu, no prostě príma sen
a jak noci běžely mě přecházel můj chlad
teprv tehdy pochopil ten její sladkej chlad.
Ref: Jó, drogy, chlast a cigára .....
6) Čím víc jsem lásky rozdával, tím víc z ní táhnul mráz
já tajně jsem však doufal dál že všechno spraví čas
však jednou jsem se zkouřil tak že už jsem nemoh stát
přesto mě však napadlo na ní se pozeptat.
Ref: Jó, drogy, chlast a cigára .....
7) A tak řek můj kamarád to čeho jsem se bál
v tu ránu jsem se rozžhavil že na mě by sníh tál
že prej má nohy do praku, blejská se na časy
a jak státní lev ve znaku, prej má dva vocasy.
7) Všude kvete nevěra, lehá se na krovky
a není to pověra, ženský jsou užovky
s ženou jako s květinou jsou k tomu důvody
tak možná nařezat, svázat a do studený vody.