Čuráci

Unkas

1) AmiPořád mi v hlavě straší
Dmiže opustil jsem starou
Ea jel jsem na Domašín
Dmia tam jsem potom s Járou
Ečuráci Amiupadli.

2) Že prej si dám těch piv víc
a s mnohem větší slávou
letím do Radošovic
a tam jsme potom s Lávou
čuráci chlastali.

3) Ráno jsme potom zvedli
na pozdrav ruce černý,
na vlak jsme hnedka sedli,
srubu už nejsme věrný;
čuráci vodjeli.

4) Kdybych měl nádor v plicích
tak stejně pojedu,
vždyť jsme tam v Postupicích
zasedli k obědu ;
čuráci zežrali.

5) Pak díky alkasvetru
lepší se nevracet.
Ušli jsme kilometrů
určitě přes dvacet;
čuráci chodili.

6) Když potom ve zrychlence
máme my hroznej pech,
vystoupit není šance,
když jenom v Čerčanech
čuráci stavěli.

7) Tak potom v Uhříněvsi
dáme si piva víc,
s Robiksem zavdáme si,
pak jsme se do Světic
čuráci vrátili.

8) A potom v noci ve tmě
drápem se na seník,
teď radši Lávo veď mě,
za tenhle vandr dík,
čuráci provlhli,
čuráci upadli,
čuráci chlastali ....

Tuto píseň napsal Unkas na základě skutečných událostí - vandru z Postupic do Tomic. Zvláštní název písně i dovětky ke slokám inspirovány Džardovými hláškami v opilosti, kdy nás všechny nazýval čuráky. I my jsme se k němu přidali a toto slovo bylo za vandr nejčastějším. Píseň Unkas sepsal o týden později ve vlaku mezi Strančicemi a Benešovem. Vymýšlel text a hudbu, já zapisoval seč jsem stačil. Láva

Tisknout