10.11.2018 - 06

Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Germany France United Kingdom

Česká Kanada - Sázava 1996

JasnoJasno JasnoPolojasno ProměnlivéProměnlivé ZataženoZataženo DéšťDéšť VítrVítr (9 dní) (16 km) Před 22.lety a 5.měsíci Červenec 1996
Západ slunce na Jindřichohradecku
Naší každoroční tradicí byly až do roku 1997 tzv.Tejdeňáky. Každý rok vždycky počátkem července naše osada vyrazila na týden někam do přírody. Nejinak tomu bylo i druhý týden v červenci v roce 1996, s vyjímkou že tentokrát pracovní a rodinné povinnosti zabránily většině lidí vyrazit na celý týden. A tak na počátku čundru jsme vyrazili já (Láva), Džarda a Pictus, ostatní se k nám měli připojit až na konci. V sobotu nad ránem jsme se sešli na nádraží v Uhříněvsi a vlakem jsme vyrazili do Tábora a pak do Veselí nad Lužnicí. Tady jsme přesedlali na další vlak který nás odvezl až do Jindřichova Hradce. Tady jsme si nějakou chvíli počkali na vlak do Nové Bystřice. Jízda vlakem po úzkokolejce je opravdu krásný zážitek. Ve stanici Hůrky jsme vystoupili a dál jsme se vypravili po kolejích směrem dále na Novou Bystřici. V plánu jsme měli dorazit až k nedalekému předválečnému opevnění a u některého z bunkrů přespat první noc. Po pár kilometrech jsme vlevo našli bunkr vz.36, krásný a uvnitř čistý. Rozložili jsme ležení hned za týlovou stěnou, rozdělali oheň, upekli na něm nějaký ten dlabanec a za mohutného rojení komárů jsme strávili zbytek večera. Protože se kolem půlnoci přihnal krátký deštík, zalezli jsme si dovnitř krásně prostorné šestatřicítky.

Ráno jsme po snídani sbalili všechny věci a vydali se na průzkum po opevnění k rybníku Osika a dále pak k přilehlému kempu. V kempu jsme narazili na otevřený stánek, což nás více než potěšilo a tak jsme se zde trochu pozdrželi. Navázali jsme tu kontakt s jedním moravským trampíkem, kterému kamarádi říkali krásnou přezdívkou Písek. Společně jsme u kelímkových piv zahráli hromadu písniček, počkali jsme na projíždějící parní vlak a Písek se pak odporoučel dál. Tímto tě Písku zdravíme. My jsme se pomalu vydali do míst odkud jsme ráno přišli, tentokrát ale po silnici na druhém břehu rybníka. K našemu prvnímu ležení jsme ale nedorazili, do cesty se nám postavil bunkr na mnohem krásnějším místě. Bylo to na kopci s krásným výhledem do krajiny, na střeše bunkru krásné místo na oheň, uvnitř parádně čisto. Zaparkovali jsme tady, rozdělali oheň ze spousty dřeva která se válela všude po okolí. Večer jsme zažili opravdu krásný západ slunce a červánky jaké se hned nevidí.

Ráno jsme se vydali na nedaleký areál opevnění Klášter, několik předválečných bunkrů renovovaných do původní podoby nadšeným majitelem. Po cestě jsme okoukli pár "řopíků" a už jsme byli v muzeu. Majitel a průvodce v jedné osobě nám podal velmi zapálený, odborný a zajímavý výklad o problematice opevnění. Jsme rádi že jsme sem zašli. Odtud jsme se vydali zpátky ke kempu Albeř na břehu rybníka Osika, tím jsme prošli a po linii bunkrů jsme pokračovali cestou necestou dál na západ. Takto jsme došli až na návrší s krásným výhledem na Novou Bystřici. Tady jsme zůstali a rozbili jsme tábor na kraji lesa, nedaleko pěkného a uvnitř čistého a suchého bunkru. Večer jsme strávili u ohýnku a kytary. Stále se zvedající vítr nevěstil nic dobrého a brzy jsme měli poznat co sebou přinesl. Spustil se déšť. Jak jsme vyli rádi že máme suchý bunkr na dosah ruky. Do rána jsme se krásně a suše vyspali.

Probudili jsme se do zamračeného rána. Vytrvalý déšť nepřestal za celou noc, teď ráno to taky nevypadalo že by chtěl přestat. Vyrazili jsme tedy do Bystřice s plánem průzkumu opevnění kolem nedaleké Horní Pěny. Chtěli jsme v nějakém takovém bunkru přespat. Autobus nám jel za necelou hodinu a díky jemu jsme pak v Horní Pěně vystupovali po 10-ti minutách jízdy. Právě včas,otevřeli hospodu hned u zastávky. To by jsme nebyli my aby jsme tam nezapadli. Dobrý dlabanec, piva a příjemný personál zapříčinil že jsme tu vytrvali skoro až čtyřech odpoledne. Od místních usedlíků jsme se dozvěděli že okolní opevnění je zcela rozbité a tudíž naděje na suchý spánek v tomhle dešti se rovnala nule. Navíc v televizi hlásili že déšť v jižních Čechách jen tak nepoleví. Co dál ?? Padlo rozhodnutí - jedem na Sázavu, tam je střecha nad hlavou všude a stejně tam koncem týdne máme spicha s ostatníma. Hurá na autobus a do Jindřichova Hradce. Na nádraží nás výpravčí zklamal, nic na Veselí a na Prahu už dnes nejede. Tak to je konec, kde budeme spát ?? I výpravčí z nás měl těžkou hlavu, přece nás nenechá na dešti. Dostali jsme od něj slib že asi za hodinu nás naloží na lokomotivu nákladního vlaku která nás odveze do Veselí nad Lužnicí a tam už pak vlaky na Prahu jezdí pořád. S povděkem jsme přijali. Když pak hodný výpravčí zjistil že nákladní vlak odvolali, bědoval že neví co s námi. Pak ho napadla spásná myšlenka, poslal nás do odstaveného osobního vlaku na páté koleji s tím, že ráno připojí lokomotivu a vlak pak pojede na Veselí. To bylo bezva řešení, mockrát děkujeme. Uvelebili jsme se na podlaze jednoho vagónu a brzy jsme usnuli.

Kokem půlnoci mě probudilo mírné drcnutí a vzápětí z topení začal dýchat krásně teplý vzduch. Nádražák nechal připojit lokomotivu mnohem dřív a zatopil nám ve vlaku. Zlatý to človíček !!! Ráno nás s úsměvem vzbudil dobře informovaný průvodčí, jen co jsme si sbalili věci už nastupovali cestující. A pak už vlak vyjel. Ve Veselí jsme přestoupili na vlak na Prahu, kterým jsme dojeli do Čerčan, kde jsme opět přesedlali, tentokrát na lokálku směrem na Světlou nad Sázavou. Náš cíl byl tentokrát jasný - Český Šternberk. Z vlaku jsme vyrazili do hospody pod hradem kde jsme náležitě oslavili náš příjezd na Sázavu a kde jsme zpětně připili na zdraví všem dobrým lidem od dráhy v Jindřichově Hradci. Večer jsme vystoupali kolem hradu na naší starou známou Poustevnu - zbytky hradní věže na svahu nad Sázavou ve které se dalo bezvadně spát. Ohýnek, dlabanec a na kutě.

Ráno jsme po nezbytné snídani zapadli na jedno do hospody pod hradem a brzy na to jsme se vydali po kolejích směrem na Rataje nad Sázavou. Na nádraží ve Šternberku nás zastihl vlak jedoucí naším směrem a tak jsme si do Rataj ušetřili několik kilometrů chůze. V Ratajích jsme se zdrželi na oběd ve stánku, následovala nezbytná dávka piv. A hurá dál, do Ledečka po kolejích pěšky. Tunelem!! Nechali jsme projet vlak směrem na Čerčany, projel Kolíňák do Ledečka a následoval vlak na Světlou nad Sázavou. Vlezli jsme do tunelu s tím že už všechny vlaky na nejbližší dvě hodiny už projeli. Brzy jsme měli zjistit jak jsme se mýlili !! V tunelu moc místa vedle kolejí není a tak zhruba po 100 metrech jsou ve stěnách výklenky pro pěší. Tunel je navíc v zatáčce. Šel jsem jako první, za mnou Pictus a kus dál za námi Džarda. Už jsem byl asi 15 metrů od konce tunelu když jsem zahlédl jak se zavlnila tráva a do tunelu se následně vřítil vlak se zhasnutými světly. Vlak směrem na Kolín ! "Zpátky do výklenku!!!" Následoval divoký úprk do výklenku pro pěší. Vlak mě jako posledního kdo zapadl do skrýše lehce lízl přes bágl. To bylo taky naposledy co jsem tímto tunelem šel a zapřísahal jsem se že už nikdy nepůjdu. V Ledečku na nádraží jsme museli dát panáka na odvahu. Počkali jsme tu na další vlak a tím jsme přejeli do Sázavy, kde jsme se stavili na chvíli u Kroupů, stánku za mostem u Sázavy. Pak jsme jeli dál do Stříbrné Skalice. Tam je známá hospoda Na Marjánce. Do večera jsme poseděli a spát jsme šli pod nedaleký most.

Tady ve Stříbrné Skalici jsme měli spicha s ostatními a protože už byl pátek, očekávali jsme je odpoledne. Celý den jsme se tedy poflakovali po okolí, střídavě jsme lenošili na jezu a seděli na Marjánce. Odpoledne přijel zbytek party - Unkas, Kóža, Karlik a karlikova Monika. Přijeli obytnou Avií. Zaparkovali na kraji skládky štěrku místního lomu, zašli jsme do hospody a večer jsme v Avii otevřeli lahváče. Čas nám příjemně ubíhal za zvuku kytar až do pozdních nočních hodin.

V sobotu jsme opět nikam moc nemířili a zůstali jsme v okolí Stříbrné Skalice. Nejdříve jsme a Avií přejeli k jezu, kde jsme strávili skoro celý den. Koupali jsme se, chladili lahváče ve vodě a následně konzumovali, lenošili jsme. Tak nám uběhl celý den a večer jsme po nezbytné návštěvě Marjánky přejeli s Avií k nádraží. Tam jsme našli skvělé místečko na zaparkování. Následovala činnost podobná jako předchozího večera, pití, jídlo, kytary .....

V neděli ráno nás pak Karlik odvezl do Prahy a rozvezl nás do svých domovů. Po týdnu konečně vana plná horké vody .....
U našeho prvního ležení Ohýnek u bunkru, místo našeho druhého spánku S Pískem u stánku v kempu u rybníka Osika Ležení v bunkru Čekání na parní vlak U rybníka Osika, cesta z kempu Západ slunce u Nové Bystřice Pěvecké a herní trio Přepadení kytaristy Láva s Jardou při budování ohniště na střeše bunkru Parní vlak na Jindřichohradecké úzkokolejce Projíždějící úzkokolejný parní vlak Naše první chrápací šestatřinda Jeden z bunkrů u Nové Bystřice Bunkr ve kterém jsme spali poslední noc v České Kanadě Chrápání ve vlaku Na mostě v Českém Šternberku Ležení prvního dne vandru Cestou směrem ke Stříbrné Skalici Pictus před Ratajským tunelem Pictus s Jardou na ratajském mostě Pictus s Lávou před Ratajským tunelem Pictus v Českém Šterberku Na mostě v Sázavě Na cestě ke Kroupům v Sázavě Na kolejích u Českého Šterberka Ratajský tunel ze strany od Ledečka Ve Stříbrné Skalici na nádraží Jarda s Lávou pod mostem ve Skalici Mytí rukou pod mostem ve Stříbrné Skalici Celá parta Na nádraží ve Stříbrné Skalici V Poustevně na Českém Šternberku U bunkru typu B nad kempem Osika Příprava na pózu na nádraží ve Stříbrné skalici Kóža a Monika spící v Avii Pictus spící na podlaze Avie ve Stříbrné skalici Ležení za bunkrem u kolejí, první noc vandru Jarda a Láva před spaním ve vlaku v Jindřichově Hradci Džarda na mostě v Sázavě při cestě ke Kroupům Džarda a Pictus nahlíží do bunkru, u kterého jsme druhou noc spali Karlik s Pictusem na jezu ve Stříbrné Skalici Pictus a Džarda v poustevně na Českém Šternberku Momentka v Avii Pictus v Ratajích na železničním mostě Pictus hrající na kytaru v Avii ve Stříbrné Skalici Džardovo oční protézy Překvápko pro Lávu v poustevně na Českém Šternberku
Popis akce  |  Autor: Jan Vála   11.7.2007  |  Přečteno: 2882x  | Mail Printer
49 souřadnic ke stažení.

Ohodnoťte článek jako ve škole: 1  2  3  4  5  
Hlasováno: 9x | Průměrná známka: 1.0

 Komentáře: 0

Diskuzní forum

2.12.2018 | Lahvic

Z důvodu hackerského útoku na moje druhé stránky o opev ... [více]

21.10.2018 | Lahvic

Ještě toho trochu :-D :-D ... [více]

14.10.2018 | Honza

Jo, rakvičky, věneček,... a ještě kozí mlíko se sifónem ... [více]

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 540136
Přístupů dnes : 135
Max za den : 1713
a to : 26.5.2017
Online : 2

Kalendář

Dnes je:

Středa, 19.12.2018

<<12 / 2018>>
PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31
Žádná plánovaná akce !

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

Bratři Mašínové byli ?

Sprostí vraziGraf 490
Frajírci pubertálníGraf 201
NevímGraf 176
Něco meziGraf 206
Zmatení jak Goro v TokiuGraf 195
HrdinovéGraf 251

Hlasů: 1521

Více anket

POI, body zájmu

Poslední vložené :
Restaurace u Bóny
Čertovy hlavy
Hotel Voznice
Společenský dům
Odpočivadlo u jezírka

Zpěvník

Odběr novinek


Email:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ : 198552144

Copyright © 2001–2018 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144