Trampská osada Minessota

Tak trochu pneumatikou cyklistovou neprojeté jsou i Lužické hory, leč i zde se dá narazit na výjevy jako na přiložené fotografii. Ovšem v tomto případě platil zákon gravitační přitažlivosti, který je téměř stejně spolehlivý, jako je přitažlivost kosmická, potažmo zemská. Vysvětlím to.

Zamíříš k vrcholu hory, nebo jinému, poměrně atraktivnímu místu kdekoliv v krajině. Cestou nepotkáš živáčka a po celou dobu máš zcela liduprázdný vrchol hory v dohledu. V momentě, kdy zdoláváš poslední metry stoupání, uvidíš ze všech stran stoupat vetší množství lidí, které na vrchol dorazí ve stejný okamžik. Nezáleží na době, kdy k vrcholu vyrazíš, přitažlivost lidská funguje kdykoliv. Vrchol je samozřejmě plně obsazen do chvíle, kdy se jej rozhodneš opustit. Po dobu klesání máš pak opět prázdný vrchol v dohledové vzdálenosti. Hospody, rozhledny, řopíky, všechna taková místa fungují jako gravitační spojnice

Výhodou Lužických je jejich nízká použitelnost pro SEC (Svaz elitních cyklistů). Přestože sedí na celoodpružených horských kolech za desítky tisíc, milují asfalt a beton. Toho se jim v Lužických nedostává, nebo jen v omezené míře. Prašné a málo udržované cesty, spolu s absencí internetového signálu, jsou důležitou odpuzovací devizou

Ono, použít dural k přesunům vandrem není od věci, zvlášť na delší vzdálenosti. Ovšem takových je málo a ve srovnání se členy SEC vás je mizivé množství.

Výborně, zkusím na příští rok výpravu do Novohradských vymyslet.

Novohradské hory byly super do konce 90. let (pokud jsi tam nebyl nuceně na stráži socialismu). Dneska už se silně zkomercionalizovaly.

třeba: http://venkovskyden.blogspot.cz/2007/09/poho-na-umav-as.html

Trampů moc nepotkáš, protože doprava je tam dost složitá. Z centra Novohradek je to k nejbližšímu nádraží (Rybník nebo Nové Hrady) skoro 30 kiláků a autobusy tady jezdí akorát "v sobotu a v dubnu před státním svátkem".

A místní podnikatelé pochopitelně kouřej péra především cyklistům a zahraničním tůristům, protože se u nich, na rozdíl od trampa, nažerou, ubytujou, a utratí podstatně víc, než tramp.

Ale vzhledem k rozsáhlosti toho území a vcelku malé urbanizovanosti je tu pořád relativně klid. Stačí se vyhnout "profláknutým" lokalitám (Žofín, Leopoldov, Pohoří, Baronův most, a několika dalším).

No, přiznávám, že i já jsem tam byl několikrát s parťákem na horáči, protože bychom pěšky nestihli ani desetinu toho, co na kole a navíc jsou v Novohradkách poměrně kvalitní cesty a skoro bez aut. (Abych nebyl pranýřován: bivakovali jsme pod celtou a vařili jsme na ohni nebo na liháči, takže to byl skoro vandr, jen kanady a bágl nahradilo technicky dokonalejší a rychlejší přibližovadlo s cyklobrašnama).

Pokud bys chtěl projít Novohradky vandrem, tak si to naplánuj na týdení dovolenou, bo za víkend stihneš leda rychlou otočku někde na okraji. I za týden budeš mít co dělat, abys pěšky prošel alespoň to nejzajímavější. A snaž se vyhnout turistickým cestám. Značkaři je natahali po bývalých servisních silnicích pohraniční stráže, takže bys skoro furt šlapal asfalt.

Úžasní jsou rakušácký tůristi, zejména babky samochodky. Trampové je děsně zajímají, protože tuhle zvěř z vlasti vůbec neznají. Týpek, co spí pod celtou v lese (v tom strááášně nebezpečném lese, kde ještě nedávno žili vlci a kde útočí veverky, zajíci a klíšťata) je pro ně skoro Robin Hood a rády se s tebou podělí o vcelku zajímavé historické informace a někdy i o svačinu a alkohol. Jen je nesmíš pozdravit "Gutten tag!", to by si myslely, že jsi debil, nebo komunista a s takovou verbeží se slušná rakouská žena nikdy nebaví.

A nezapomeň na kvalitní výstroj - když na Šumavě prší, tak fakt PRŠÍ!

Novohradský hory, tam se už nějakou dobu nazpátek chystám, neb jsem tam nikdy nebyl a předpokládám, že by to mohl být cyklistou dosud neobjevený kraj. Tudíž by tam mohlo být krásně

Vlastně jsi měl z prdele kliku, že ten tvůj článek nepřejmenovali na "Z pekla štěstí" Jo jo, cenzor "sprostých" slov na Minessotě nefunguje, protože nejen že má rád běžnou hovorovou češtinu, ale také chápe, že když je něco v prdeli, nemůže to být v háji, prkený vohradě, pytli, kýblu, nebo nedejbože v "dža" Navíc, odejít z místa, který se o pár hodin později složí jak domeček z karet, to je opravdová z prdele klika, nejen pouhý štěstí. Někdy ten instinkt holt funguje