10.11.2018 - 06

Trampská osada Minessota

Stránky neortodoxních trampů


Germany France United Kingdom

 

 

Na jaře v roce 1990 jsme si postavili srub na Benických skalkách poblíž Uhříněvsi. Zpočátku byl srub postaven jako jednopodlažní (malý a útulný). Zde jsme založili trampskou osadu Minessota, s mohutnou členskou základnou - čtyři členové. Pictus, Unkas, Lahva a Píba . V létě se na tento silný kořen Jižňáckých trampů nabalilo Uhříněveské bahno v podobě - Karlik , Jarda a Kóža. V zimě se ve dveřích srubu objevila naše nejhorší noční můra - Medelák. S přibývajícím počtem kamarádů se zvyšovaly nároky na prostor a pohodlí a proto jsme společnými silami srub zušlechťovali. Pod našima rukama srub vzkvétal do šířky i do výšky. Během dvou let dosáhl srub gigantických rozměrů malé horské chaty...

Vandr na Kokořínsku 2019 Dne 29.3. 2019 jsme společně s Jirkou a Filipem vyrazili na svůj první plánovaný vandr na Kokořínsko. Sraz byl v půl čtvrté odpoledne na odjezdovém nástupišti na Mělníku na autobusovém nádraží. Vyrazili jsme narychlo ještě do obchodu nakoupit jídlo, pití a hlavně rum. Jídlo jsme zabalili a vyrazili zpátky na autobusák. Celý náš plán ale narušil trochu větší problém. Autobus, který nás měl odvést na naše původní místo, tedy do Zakšína, přijel se zpožděním okolo 40ti minut, navíc úplně plný. Lidé seděli na schodech u dveří, nebylo uvnitř k hnutí. Blesklo nám hlavou, že nejspíš ve čtyři neodjedeme. Zeptali jsme se tedy řidiče, zda jede do Zakšína.Řidič odpověděl, že prý ano, ale kvůli plnému autobusu už nikoho vzít nemůže. Padlo tedy rozhodnutí, že pojedeme pozdějším spojem. Čekali jsme teda až do půl páté, kdy měl jet další. Když následující spoj přijel se zpožděním 20ti minut, též byl stejně plný. Nevěděli jsme, co dělat. Po odjezdu autobusu za námi přišla paní, která též čekala na vhod ...

Popis akce  |  Autor Tomáš Vála 7.4.19  |  Komentáře: 1  |  Přečteno 79x

Osadní hantýrka - Vietnam Asi každý, kdo úspěšně završil první stupeň základní školní docházky ví, kde se nachází v názvu zmiňovaná země. Většina z nich pak má alespoň částečné povědomí o tom, co se tam v padesátých až sedmdesátých letech minulého století odehrávalo. Dvacetiletá vietnamská válka naštěstí naší malou středoevropskou zemičku nijak výrazněji nezasáhla, tedy krom toho, že dala do pohybu jednu z prvních migračních vln, která se pak převalila i přes nás. Jednoho člověka v pražské městské čtvrti Uhříněvsi však ovlivnila velmi významně a posléze jeho přičiněním i nepřímo celou naší osadní partu.

Když krátce před vánocemi roku 1990 strčil patnáctiletý Medelák svou hlavu se sestřihem Kurta Cobaina do dveří srubu pod Benickou skalkou, věděl jsem už, že tento člověk má potenciál. Když jsme na zmiňovaném srubu o půl roku dříve poznali uhříněveskou partu a společně založili osadu Minessota, kolovaly už od počátku zvěsti o jakémsi maníkovi, který je tak trochu nevšední. Předcházely jej historky, k ...

Nezařazené  |  Autor Jan Vála 25.11.18  |  Komentáře: 2  |  Přečteno 319x

Hantýrka - výrazivo osadní .... Je to běžný jev v komunitách, partách lidí i v širokém jazykovém měřítku. Velmi pravděpodobně to stejně funguje i ve většině světových jazyků. Zjednodušování výslovných výrazů, spojování, komolení a vynechávání částí slov. Vznikají tak výrazy nové, některé zlidoví, jiné zaniknou, další pak používají jen určité party lidí. Řeč je o hantýrce. Ani naší Minessotě se nevyhnula. Postupem let vznikla celá řada výrazů, kterým by nezasvěcený asi jen těžko rozuměl. Některé se objevily zcela náhodně, jiné plánovitě. Důvody k některým námi používaným výrazům jsou někdy bizarní, jindy logické. V následujících řádcích se s Vámi o některé podělím a popíšu, co znamenají. Pokud je mi u nich známo, zkusím odpovědět na otázku jak vznikly a kdo je jejich autorem.

Bejkr - Obyčejná dřevěná vařečka. Autor neznámý, pravděpodobně Unkas.

Původ tohoto výrazu tkví ve filmu Hodný Zlý a Ošklivý. V našem oblíbeném filmu je na začátku scénka, kdy lovec lidí vstoupí do domu ...

Nezařazené  |  Autor Jan Vála 21.10.18  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 358x

S Grepou na přechod Hřebene Pondělí odpoledne. Právě probíhal rutinní telefonní hovor přes mobilní operátory mezi mnou a Grepou. Zkusmo jsem položil otázku, co má v plánu nadcházející víkend. Vzhledem k tomu, že se živí jako řidič kamionu v Německu, volných dní má poskrovnu a většinu jich tráví ve společnosti vlastního dorůstajícího potomstva, byly vyhlídky na případný vandr jen malé. O to víc mně překvapilo, když mi oznámil, že s velkou pravděpodobností o nadcházejících dnech pracovního volna zavítá do rodné domoviny a plány nemá žádné. Šance na vandrovní putování se zvýšila. O dva dny později při dalším telefonátu Grepa opakovaně potvrzoval blížící se volno, ovšem s pátečním pozdním příjezdem. Že dáme po dlouhé době vandr bylo čím dál jistější, byť dopravní situace u našich západních sousedů ještě mohla pořádně zamíchat kartami.

Ve čtvrtek po práci jsem tedy vyrazil do obchodu zakoupit potřebné potraviny. Netušil jsem ovšem, že kvůli pátečnímu nucenému zavření velkých obchodních řetězců tam vyrazí ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 6.10.18  |  Komentáře: 9  |  Přečteno 458x

Bunkr u Nových Osinalic v r.1995 Beton. Běžný stavební materiál, obklopující nás všude kolem. Zcela všední věc, bez které bychom se dnes asi jen špatně obešli. Zajímá vlastně jen výrobce a stavební firmy, jedny za kolik jej prodají a ti druzí za kolik kubík koupí. Pokud ovšem stavební firma vybetonuje kryt, mající za úkol chránit vojáky v předválečných dobách proti útokům nepřítele v případě války, rázem máte několik desítek a časem stovek nebo tisíců lidí, které onen beton zvláštním způsobem fascinuje. Vytváří se fotografické sbírky, mapuje se umístění pevnůstek v terénu, vytváří se ucelený pohled na to, co naši předkové ve spěchu budovali na obranu republiky, co vlastně nikdy svůj účel nesplnilo a co je vlastně jen mementem oněch pohnutých dob. Na vlně zájemců o předválečné opevnění jsme se v polovině devadesátých let minulého století vezli také.

Rok 1995 se rychle blížil ke svému závěru a zima před prvním prosincovým víkendem ještě zdaleka neukázala svou tehdy obvyklou tvář. V příhraničních horách se p ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 30.8.18  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 2799x

Berounka 2018 Je tomu deset let, v první polovině června roku 2008, kdy jsem pravou nohou vykročil po strastiplné vodní cestě po Berounce z plastové kánoe na pevnou půdu v Roztokách u Křivoklátu, a přísahal si přitom, že podobnou vodáckou výpravu absolvovat již nikdy nebudu a po zbytek života zůstanu suchozemským tvorem. Leč bolest rukou ustoupila, šrámy se zacelily, a má mysl postupně opustila radikální protivodáckou rétoriku. Přesto to trvalo několik dalších let, než jsem se pokusil zorganizovat další výpravu po některém z vodních toků, odvádějících vodu z kotliny i hor českých do severních moří. Protože jsem se vždy rád vracel na stará známá místa, Berounka pro plánovanou akci byla pro mně prioritou. Zkusmo jsem tedy nadhodil plán a brzy se mi dostavila kladná zpětná reakce. Psal se tedy rok 2014 a na zmiňovanou řeku jsme vyráželi s pádlem v ruce podruhé. Napřesrok se situace opakovala a pomalu se z vodního putování stala tradice. Když už jsme zvažovali nad změnou prostředí, sucho toho roku nás z ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 6.7.18  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 612x

Gastro-vandr r.1996 Chrápací Éčko. Zvláštní, i když logický název námi poměrně oblíbeného místa na Kokořínsku. Bunkr předválečného opevnění typu E jsme objevili v zimě roku 1995. Tehdy jsme s Pictusem, Jardou a Unkasem zamířili vandrem do míst, kde se podle jedné velmi nepodrobné mapy měla nacházet menší linie pevnůstek a kterou jsme chtěli objevit. Najít tzv. řopíky poblíž Nových Osinalic nebyl nakonec vůbec žádný problém, hned první pevnůstka na nás vykoukla přímo nad lesní cestou. A vzápětí pod ní, v malém údolíčku, svažujícím se z hřebene ke vsi Medonosy, jsme z návrší zahlédli téměř čtvercovou betonovou střechu. Svým tvarem se od ostatních bunkrů lišila a nám bylo na první pohled jasné, že před námi stojí poměrně vzácná pevnůstka. O to větší bylo překvapení, když jsme při svitu baterky nahlédli dovnitř. V jednom koutě stísněného interiéru se nacházela postel, pod střílnou stolek, vedle něj pak kamínka. Vchod byl zakryt kobercem. V pevnůstce jsme nalezli ideální místo na přenocování. Malá bubínková ka ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 14.6.18  |  Komentáře: 4  |  Přečteno 2795x

S romadúrem na Domašín v r.1995 O pestrosti naší vandrovní stravy v první polovině devadesátých let nemohla být řeč. Ve většině případů obsahovala polovinu chleba, jednu nebo dvě konzervy paštiky, nějakou polívku v pytlíku a dvě větší konzervy, zpravidla obsahující luncheonmeat a vepřové maso ve vlastní šťávě. Jen málokdy jsme si přilepšili změnou obsahu a téměř nikdy navýšením dávek. Raději jsme po místních špeluňkách a putykách občas k pivu zobli nakládaných utopenců, gothajských salámů nebo tlačenek s cibulí, případně ohřátých párků pochybné kvality. Více jídel hospůdky nenabízely, tedy alespoň ne ty, které jsme navštěvovali. Terno bylo, když jsme narazili na guláš. Moderní "výsmažovny", v podobě, jaké je známe dnes, tehdy buď vůbec neexistovaly, nebo si na jejich přítomnost nepamatuju. A popravdě, tehdy bychom se podobnému podniku zřejmě vyhnuli obloukem, neb by jsme jistě preferovali dobré pivko s utopencem, rumem, cigárkem a společností štamgastů, než smaženou stravu s jedním pivem a hordou na řízek s hranolka ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 29.5.18  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 500x

Silvestr 1993 - 94 Byl poslední den roku 1993, když jsme s Grepou navlékli stařičké odrbané maskáče, vzali batohy na ramena a vyrazili vstříc dalšímu z mnoha vandrů k Srnčímu palouku. Nebyli jsme jedinými z naší party, kdo toho dne mířil do Posázaví, ale staré armádní hadry jsme na sobě měli jen my dva. Krom Pictuse zamířila oslavit konec uplynulého roku pestrá plejáda lidí blízce i vzdáleně spojené s naší tehdy poměrně mladou osadou. V podvečer se v hostinci blízko nádraží v Senohrabech sešla celá parta ve složení Unkase, Moniky, Karlika, další Moniky, Kóži, Jardy, Robika, Medeláka a již zmiňovaného mě (Láva) a Grepy.

Jaká byla tehdy situace v našem "civilním životě"?

Třetím rokem jsem se učil ve studijním oboru na automechanika a protože mi bylo čím dál více jasné, že obsah mé dutiny lebeční mě v dalším životě příliš neuživí, měl to být i poslední učňovský rok mojí předpracovní kariéry. Nadále jsem vlastní obživu musel svěřovat téměř výhradně horním končetinám.

Un ...

Popis akce  |  Autor Jan Vála 8.4.18  |  Komentáře: 0  |  Přečteno 446x446x

Diskuzní forum

22.4.2019 | Jarda

Oživím mrtvé vlákno. Taky mi to v mých kristových lete ... [více]

22.4.2019 | Helena

Ahoj!Nejsem sice typická trempařka, nikdy jsem pod přev ... [více]

7.4.2019 | Lahvic

Tož dobré toto. Pěkná a dobře popsaná premiérová akce. ... [více]

Bezbolestná :-)
Bezbolestná :-)

Menu

Odkazy

Počet návštěv


Celkově přístupů : 592668
Přístupů dnes : 70
Max za den : 1713
a to : 26.5.2017
Online : 3

Počasí

Počasí dnes a zítra:
Počasí dnes Počasí zítra
Počasí za 2 a 3 dny:
Počasí pozítří Počasí za 3 dny

Reklama

Kupsovy stránky
Pražská čára

Novinky

Kalendář

Dnes je:

Úterý, 23.4.2019

<<04 / 2019>>
PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930

Nejbližší plánovaná akce je:

22.5. - 24.5.2020 - 30.let Minessoty
Zbývá 396 dní.

Přejít do kalendáře

Propagace

Ikona webu
QR

Naše osada

Láva Grepa Medelák Karlik Bludi Kóža Voříšek Píba
In memoriam Unkas Jarda Pictus

Přihlášení

Uživatelské jméno:
Uživatelské jméno
Heslo:
Uživatelské heslo

Rubriky

Anketa

dr.Gruntorád, předseda správní rady pivovaru v Nymburce je -

Normální člověkGraf 306
PodivínGraf 140
PožitkářGraf 132
ČuněGraf 148
DoktorGraf 170
SmolařGraf 136
Závidím muGraf 165
Já chci takyGraf 153
Kdo to je ? neznám.Graf 222
Vynikající herecká postavaGraf 187

Hlasů: 1760

Více anket

POI, body zájmu

Poslední vložené :
Restaurace u Bóny
Čertovy hlavy
Hotel Voznice
Společenský dům
Odpočivadlo u jezírka

Zpěvník

Odběr novinek


Email:

Info

Kontakt


lahvic@seznam.cz
ICQ : 198552144

Copyright © 2001–2019 T.O.Minessota   Lahvic | ICQ : 198-552-144